Merz po setkání se Zelenským na twitteru poděkoval "za srdečné přijetí a za co do atmosféry i obsahu mimořádně zdařilý rozhovor". Merz Ukrajinu ujistil, že má plnou solidaritu Německa.

DPA poznamenala, že schůzka Zelenského se šéfem německé opozice je z protokolárního hlediska velmi neobvyklá a může znamenat signál z Kyjeva vůči spolkové vládě tvořené sociálními demokraty, Zelenými a liberály.

Zájem o setkání se Zelenským v Kyjevě měl už dříve německý prezident Frank-Walter Steinmeier, což ale Ukrajina odmítla kvůli politice, kterou sociální demokrat Steinmeier vůči Rusku dříve zastával. Čelní němečtí politici se dlouhodobě snažili mít s Ruskem dobré vztahy, zejména s ohledem na německé ekonomické zájmy. Steinmeierovo odmítnutí je také důvodem, proč Kyjev zatím nenavštíví německý kancléř Olaf Scholz. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková (Zelení) v Kyjevě byla krátce před začátkem války, Zelenskyj ji tehdy nepřijal. Do ukrajinské metropole se podle DPA brzy chystá znovu.

Ukrajinské vedení kabinetu kancléře Scholze vyčítá přílišnou zdrženlivost při dodávkách zbraní na Ukrajinu. Berlín se zdráhal přenechat ukrajinské armádě čelící ruské převaze těžké zbraně, tento postoj ale Scholzova vláda přehodnotila.

Merz na konci března řekl ČTK, že si velmi cení premiérů Česka, Polska a Slovinska za jejich cestu do tehdy obleženého Kyjeva za prezidentem Zelenským. Také řekl, že takovou návštěvu neplánuje, neboť by u něj jako u šéfa německé opozice vyvstalo podezření z vlastní propagace.

"Pokud jde o doporučení ostatním představitelům EU či státům EU, tak upřímně řečeno, každý se musí rozhodnout sám, protože to je spojeno se skutečně vysokým osobním rizikem," řekl na otázku ČTK, zda od dalších evropských činitelů očekává zopakování ukrajinské mise po vzoru českého premiéra Petra Fialy a jeho protějšků z Polska a Slovinska Mateusze Morawieckého a Janeze Janši.

Od té doby Kyjev navštívila řada západních činitelů včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, předsedy Evropské rady Charlese Michela nebo amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.