reklama

Polsko se snaží několik měsíců omezit tok blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU, napsala agentura PAP.

Polsko 2. září vyhlásilo na hranici s Běloruskem výjimečný stav ve snaze čelit tlaku migrantů. Na otázku, zda Polsko nereagovalo moc pomalu, když se vědělo, že podobné problémy už řeší Litva, Kaczyński odpověděl, že se o věci vědělo dlouho před vyhlášením výjimečného stavu. Vláda podle něj učinila veškerá nezbytná opatření "mnoho měsíců předem". Výjimečný stav je vyhlášen na 90 dní a Kaczyński byl dnes také dotázán, co se stane pak. Řekl, že je možné ho prodloužit, ale není to podle něj dobré řešení.

"Myslím si, že lepší by bylo vytvořit zákon, který vyřeší, co je nezbytné. Potřebujeme novou právní směrnici. Máme zde krizi, která může trvat dlouho, takže je třeba ji náležitě usměrnit," řekl šéf PiS. Dodal, že Polsko také plánuje radikální posílení své armády.

"Musíme armádu posílit a Sejmu (dolní komoře parlamentu) a pak Senátu bude brzo tento projekt předložen. Mluvím o radikálním posílení celé armády, což znamená dalekosáhlou změnu," řekl Kaczyński. Podle něj půjde jak o zbraně, tak o počet vojáků.

Na návrh uzavřít hranici s přihlédnutím k humanitárním principům, například vytvořením koridorů pro uprchlíky, Kaczyński odpověděl: "Myslím si, že humanitu nejlépe zachováme, když přispějeme k pádu Lukašenka. To on má problém s humanitou. Musíme se bránit a my humanitu ctíme. Ti, kdo navrhují něco jiného, jsou buď naivní, nebo cyničtí."

Polsko stejně jako Litva a Lotyško viní Lukašenkovu vládu, že migranty láká a pak je směruje k hranici s EU ve snaze blok destabilizovat. Mstí se tak podle nich za bruselské sankce proti Minsku.

Sejm ve čtvrtek odhlasoval výstavbu zdi na hranici s Běloruskem, která má bránit uprchlíkům vstoupit do Polska. Přijal také novelu zákona, který umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorovaní jejich žádosti o azyl.