reklama

Dnešek je podle agentury AP zasvěcen zejména procedurálním záležitostem před tím, než se do největšího skotského města sjedou představitelé světových států a vlád. Problém při masivní akci představuje mimo jiné to, že se ne všichni delegáti budou moci setkat tváří v tvář kvůli koronavirovým restrikcím.

Konferenci zahájila předsedkyně předchozího setkání v Madridu Carolina Schmidtová, která účastníky požádala o minutu ticha na památku obětí pandemie covidu-19. Konference ve Španělsku se konala v roce 2019, krátce před začátkem globální zdravotnické i ekonomické krize. Její účastníci se i přes dvoutýdenní vyjednávání nakonec nedohodli.

Mnoho témat, která budou delegáti projednávat od dneška do 12. listopadu, byla na programu už několik desetiletí. Týká se to například pomoci vyspělých států snižovat emise v chudších zemích, či jak se adaptovat na vzrůstající teploty. Proti pomalému tempu světových vlád při přijímání rozhodnutí se bouří klimatičtí aktivisté, kteří v Glasgow v průběhu summitu plánují řadu hlasitých i kreativních protestů.

Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé. Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nebyly a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech.Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve své zprávě z tohoto týdne uvedl, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia.

Experti jsou přitom zajedno v tom, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Na konferenci v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, jehož země akci hostí. Summitu se zúčastní celkem na 30.000 delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough.

Ze zdravotních důvodů se nezúčastní britská královna Alžběta II. a papež František. Zatímco panovnici nahradí její syn princ Charles, který pronese úvodní řeč, papež dnes ve Vatikánu věřící vyzval, aby se modlili a "nářky Země a nářky chudých" tak uslyšeli i účastníci summitu.

Do města se kvůli klimatu sjely tisíce aktivistů, někteří přišli pěšky

V Glasgow dnes začíná klimatická konference OSN, kvůli níž se do skotského města sjely i tisíce aktivistů z celého světa. Svými protestními akcemi chtějí zvýšit tlak na politiky, kteří rozhodují o tom, jakým tempem se budou dál snižovat emise, a přitáhnout pozornost médií. To se podařilo už v sobotu mladé Švédce Gretě Thunbergové, kterou od nádraží provázel policejní kordon. Jiní aktivisté se rozhodli dorazit pěšky, a mají tak v nohách tisíce kilometrů.

Největší protest má být v Glasgow v sobotu 6. listopadu. Přímo na místě se do něj zapojí zástupci stovek organizací a pořadatelé očekávají v centru města na 100.000 demonstrantů, k akci se ale připojí i lidé v desítkách dalších zemí světa. Menší protesty se budou konat denně po celou dobu konference, která skončí 12. listopadu.

První z nich byl už v sobotu večer, kdy do Glasgow z Londýna dorazila i Thunbergová. V parku Glasgow Green se sešly stovky lidí z hnutí Extinction Rebellion, ale také poutníci, kteří na protest proti zvyšování emisí do Skotska přišli pěšky.

Například španělská skupina aktivistů Marcha Glasgow se do Británie dostala trajektem a z přístavu Portsmouth pak putovala přes 600 kilometrů po svých. Lidem ze skupiny Camino to COP26 trvala túra z Londýna a Bristolu skoro dva měsíce, zájemci se mohli připojit kdykoli, třeba jen na jediný den. Mladí křesťané ze sdružení Young Christian Climate Network na trase z Cornwallu ušli 1200 kilometrů a členové pouti ekumenických křesťanů pěšky urazili 120 kilometrů poté, co se vylodili v přístavu Dunbar.

Kromě ekologického aspektu se poutníci snažili také vybrat peníze. "Jako věřící máme duchovní povinnost postarat se o ty, kdo nemají takové štěstí jako my, takže se svou poutí snažíme vybrat peníze pro aktivisty v chudších zemích, které už teď trpí důsledky (změn klimatu)," citoval server BBC Yaze Ashmawiho z hnutí Extinction Rebellion.

reklama