Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
FT označil jeho slova za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.
Heger zároveň varoval, že pokud by se jeho země pomoci z Evropské unie nedočkala, byl by nucen přistoupit k zestátnění dodávek energií v zemi.
Slovensko je významným producentem elektřiny z jaderných a vodních elektráren. Největší producent v zemi ale na začátku roku učinil nákladné rozhodnutí - prodat přebytečnou energii obchodníkům. Tito obchodníci nyní prodávají kontrakty zpět na Slovensko za tržní ceny, které jsou zhruba pětkrát vyšší.
"Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur," prohlásil Heger. To je také podle něj důvod, proč by na Slovensku nefungoval plán Evropské komise (EK) uvalit mimořádnou daň na výrobce elektřiny v regionu.
Hegerovo varování zdůrazňuje obrovské důsledky snahy Moskvy omezit dodávky plynu do Evropy v reakci na sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ty letos v létě výrazně přispěly k tomu, že cena elektřina v Evropě vystoupila na rekordní hodnoty.
Heger uvedl, že pokud chce EU daň z mimořádných zisků, musí být evropská. Zisky z daně by pak měly být rozděleny rovnoměrně po celé EU, což by Slovensku vyneslo asi 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč). Chce také, aby Brusel uvolnil pět miliard eur z nevyužitých fondů pro regionální rozvoj a tyto peníze použil na snížení účtů za energie pro podniky.
"V opačném případě (slovenské podniky) zavřou a může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky," řekl Heger.
EK navrhla, aby bylo možné donutit výrobce elektřiny, kteří nepoužívají plyn, odevzdat výnosy nad 180 eur za megawatthodinu (MWh) a tyto peníze použít na kompenzaci spotřebitelům. To je však nad úrovní, na které prodávaly většinu své energie Slovenské elektrárne (SE), hlavní slovenská elektrárenská společnost. Heger proto vyzval Brusel, aby případnou daň z neočekávaných zisků rozšířil i na zprostředkovatele, kteří z vysokých cen rovněž profitují.
"Musíme zahrnout i obchodníky, protože musíme pochopit, že obchodníci jsou ti, kdo vlastní kontrakty (na energii)," řekl. O návrzích EK mají jednat ministři energetiky EU na pátečním zasedání. Heger však připustil, že Slovensko by mohlo být přehlasováno.
Heger zdůraznil, že Slovensko s počtem 5,5 milionu obyvatel je v obtížné situaci, protože účty za energie tvoří deset procent průměrných výdajů domácností a země má také neúměrně velký sektor těžkého průmyslu. Tyto továrny budou v nejbližší době podepisovat smlouvy na dodávky elektřiny v příštím roce a pokud obchodníci začnou nabízet ceny 500 až 600 eur za megawatthodinu, začne to ekonomiku okamžitě ničit.
Kvůli vysokým cenám už zastavila výrobu hliníkárenská společnost Slovalco, která se na spotřebě elektřiny v zemi podílí téměř desetinou. Ekonomika Slovenska kvůli válce na Ukrajině zpomalila a EK Slovensku zhoršila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem o 2,7 procenta. Inflace dosáhla dvouciferných hodnot.
Slovenská centrální banka očekává v příštím roce pokles ekonomiky
Slovenská centrální banka (NBS) výrazně zhoršila výhled vývoje slovenské ekonomiky na příští rok, očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o jedno procento. Dosud čekala růst o 1,9 procenta. NBS počítá s dalším zrychlením inflace, a to na více než 18 procent. Novou prognózu dnes zveřejnila NBS. Její guvernér a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Peter Kažimír se vyslovil pro další zpřísnění měnové politiky ECB, a to bez hledu na možnou ekonomickou recesi.
"Existují předpovědi, při kterých by si člověk přál, aby se nikdy nenaplnily. I naše prognóza bude patřit do takovéto kategorie. Na základě toho, co se děje kolem nás a u nás, se domníváme, že příští rok bude náročnější než ten, ve kterém žijeme nyní," řekl novinářům Kažimír.
Horší výhled ekonomiky na příští rok NBS zdůvodnila dopady prudkého zdražení energií. Inflační tlaky podle ní doléhají na finanční situaci domácností a firem zejména v Evropě. Obecné zpřísňování měnové politiky a vysoká inflace zase utlumí spotřebitelskou poptávku.
Pro letošek NBS naopak zvýšila výhled růstu HDP, a to na 1,8 procenta oproti dosavadnímu odhadu 1,4 procenta.
Slovenská centrální banka na příští rok výrazně zvýšila výhled inflace, a to na 18,3 procenta z letošních 11,7 procenta. Podle NBS ale vývoj inflace ovlivní případná opatření státu proti vysokým cenám elektrické energie a zemního plynu.
Kažimír se vyslovil pro další zpřísnění měnové politiky v eurozóně, a to možným zvýšením základní úrokové sazby ECB o 0,75 bodu, tedy stejným tempem, jako Rada guvernérů učinila v první polovině září.
"Inflace v eurozóně je vysoká, příliš dlouho vysoká. Budeme muset pokračovat ve zpřísňování nastavení měnové politiky. Myslím si, že musíme být důrazní a dokonce nemilosrdní, bez ohledu na hrozící recesi," řekl Kažimír.
Ekonomická recese podle NBS způsobí, že míra nezaměstnanosti na Slovensku se po letošním poklesu na 6,2 procenta bude postupně zvyšovat na 6,8 procenta v roce 2024, což by znamenalo návrat na loňskou úroveň.
V úterý novou ekonomickou prognózu zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Na příští rok v ní snížilo výhled růstu HDP na 0,6 z předchozích 2,6 procenta. Pro letošek ponechalo odhad tempa ekonomického růstu na 1,9 procenta.
Témata: Eduard Heger, Slovensko, ekonomika
Související
7. května 2023 13:26
24. dubna 2023 12:30
3. dubna 2023 17:40
19. března 2023 16:38
17. března 2023 12:55
9. března 2023 18:48