Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenský premiér Heger řekl, že nevyvolá hlasování o důvěře své menšinové vládě

Eduard Heger
Eduard Heger
Foto: Facebook Eduard Heger

Slovenský premiér Eduard Heger nepodá demisi ani nevyvolá hlasování parlamentu o důvěře své vládě, která po odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné koalice přišla o většinu ve sněmovně. Heger to dnes řekl novinářům. K hlasování o důvěře kabinetu vybídla opozice.

Podle listu Denník N nabídku na funkci ministra zahraničí po odcházejícím zkušeném diplomatovi Ivanu Korčokovi dostal slovenský velvyslanec v Česku Rastislav Káčer.

"Jít v tomto momentu před parlament a dát si deklarovat důvěru, to rovnou mohu podat demisi. Do nejbližších voleb by Slovensko bylo v agonii a nedokázali bychom lidem přinést žádná opatření. Takovému riziku já Slovensko nevystavím. Neopustíme loď, když vidíme, že jdeme do náročné energetické bouře," řekl Heger.

Strana Hlas-sociální demokracie expremiéra Petera Pellegriniho po pondělní demisi zbylých tří ministrů za SaS vybídla Hegera, aby požádal parlament o vyslovení důvěry kabinetu. Heger nyní reagoval připomínkou, že to v minulosti neudělala ani Pellegriniho vláda, když tehdejší koalice přišla o většinu ve sněmovně.

Hegerův kabinet možná bude muset v budoucnu požádat sněmovnu o vyslovení důvěry, a to v případě, že se mu nepodaří výrazněji snížit zadlužení země nebo změnit ústavní zákon o takzvané dluhové brzdě, který předpokládá zmíněnou proceduru. Do května příštího roku má nynější vláda výjimku z uplatňování nejpřísnějších sankcí podle národní dluhové brzdy. Změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti, na kterou je potřeba souhlas alespoň 90 poslanců, SaS už dříve podmínila splněním svých požadavků.

Šéf parlamentu a vládního hnutí Jsme rodina Boris Kollár uvedl, že pro případ obstrukcí ze strany opozice ve sněmovně a blokování jednání parlamentu bude třeba přistoupit k novým volbám. Tři zbylé strany vládní koalice budou mít ve 150členné sněmovně po odvolání ministrů za SaS prezidentkou dohromady 70 poslanců.

Dohromady čtyři ministři za SaS postupně podali demisi poté, co šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič nevyhověl jejich ultimátu na odchod z vlády. Matoviče se zastalo jeho hnutí OLaNO i premiér a člen vedení OLaNO Heger.

Zatím není známo, kdo nahradí dosluhujícího ministra hospodářství Richarda Sulíka, šéfa diplomacie Korčoka, ministryni spravedlnosti Márii Kolíkovou a ministra školství Branislava Gröhlinga. Slovenská média uvedla, že novým ministrem hospodářství by se mohl stát energetický analytik Karel Hirman. Podle listu Denník N nabídku stát se ministrem zahraničí dostal dlouholetý diplomat Káčer, který tuto informaci ale nekomentoval. Někdejší soudce Ľudovít Bradáč by se zase mohl stát ministrem spravedlnosti a pedagog Daniel Bútora je podle Denníku N zmiňován jako kandidát na ministra školství. Předseda parlamentu Kollár odpoledne řekl, že dohoda na konkrétních jménech ještě nepadla.

Heger, podle kterého by na uvolněná místa ve vládě měli nastoupit odborníci, jména nových ministrů stále neoznámil. Zopakoval, že chce o nich nejprve hovořit s prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Hlava slovenského státu se z návštěvy Řecka a Severní Makedonie podle programu vrátí do vlasti ve středu večer.

Témata:  Eduard Heger Slovensko

Související

Aktuálně se děje

5:00

Počasí: Silné mrazy o víkendu neskončí. Příští týden se opět vrátí

Česko prožívá jeden z nejchladnějších týdnů letošní zimy. Podle dat z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nás čeká mrazivý zbytek týdne, po kterém přijde v pátek zvrat provázený sněžením a nebezpečnou ledovkou. Příští týden se ale mrazy opět vrátí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Trump chce Grónsko koupit. Evropě se to nelíbí

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.