Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovinsko hlásí čtyři oběti po extrémních projevech počasí

Povodně, ilustrační fotografie.
Povodně, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Nejméně čtyři lidé nepřežili extrémní projevy počasí ve Slovinsku, které se v posledních dnech potýká s vydatnými dešti a záplavami. Čtvrtou oběť potvrdily úřady ve čtvrtek, tři mrtví byli nalezeni už o den dříve. Premiér Robert Golob mluví o nejhorší přírodní katastrofě v nedávné historii země.

Mezi oběťmi jsou dva nizozemští horolezci, uvedla DW s odvoláním na informace agentury STA a slovinské policie. Nizozemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se pohřešuje dalších pět občanů. V pátek nepřežila žena záplavy ve městě Kamnik, v sobotu bylo nalezeno tělo mrtvého muže na předměstí hlavního města Lublaň.

Extrémní projevy počasí během prvního víkendového dne polevily, takže úřady mohly začít zaznamenávat škody. Tisíce lidí musely opustit své domovy, s evakuacemi pomáhaly helikoptéry a lodě.

"Tohle je nejhorší přírodní katastrofa v nedávné historii Slovinska, zasáhla dvě třetiny země," prohlásil premiér Robert Golob ve středu. Výši škod odhadl na 500 milionů eur. Déšť a zvýšené hladiny řek způsobily pád trojice mostů či poškození energetické infrastruktury.

Bleskové záplavy udeřily i na jihu Rakouska, kde muselo být evakuováno asi osm desítek osob.

Témata:  Slovinsko povodně

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 20:15

Důchody 2026: Příští valorizaci doprovodí novinka. Tohle už nebude automatické

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.