Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovinsko hlásí čtyři oběti po extrémních projevech počasí

Povodně, ilustrační fotografie.
Povodně, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Nejméně čtyři lidé nepřežili extrémní projevy počasí ve Slovinsku, které se v posledních dnech potýká s vydatnými dešti a záplavami. Čtvrtou oběť potvrdily úřady ve čtvrtek, tři mrtví byli nalezeni už o den dříve. Premiér Robert Golob mluví o nejhorší přírodní katastrofě v nedávné historii země.

Mezi oběťmi jsou dva nizozemští horolezci, uvedla DW s odvoláním na informace agentury STA a slovinské policie. Nizozemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se pohřešuje dalších pět občanů. V pátek nepřežila žena záplavy ve městě Kamnik, v sobotu bylo nalezeno tělo mrtvého muže na předměstí hlavního města Lublaň.

Extrémní projevy počasí během prvního víkendového dne polevily, takže úřady mohly začít zaznamenávat škody. Tisíce lidí musely opustit své domovy, s evakuacemi pomáhaly helikoptéry a lodě.

"Tohle je nejhorší přírodní katastrofa v nedávné historii Slovinska, zasáhla dvě třetiny země," prohlásil premiér Robert Golob ve středu. Výši škod odhadl na 500 milionů eur. Déšť a zvýšené hladiny řek způsobily pád trojice mostů či poškození energetické infrastruktury.

Bleskové záplavy udeřily i na jihu Rakouska, kde muselo být evakuováno asi osm desítek osob.

Témata:  Slovinsko povodně

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.