Výsledek hlasování kopíroval stranické zařazení kongresmanů. Pro hlasovalo 220 demokratů a proti 207 republikánů. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů z Demokratické strany Nancy Pelosiová označila výsledek hlasování za "ohromné vítězství pro americké rodiny". Naopak lídr republikánské menšiny Kevin McCarthy uvedl, že demokraté "jsou závislí na utrácení peněz jiných lidí".

"Dnes zvítězil americký lid. Zvláštní zájmy prohrály," uvedl na twitteru Biden, který oznámil, že zákon podepíše příští týden.

Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren. Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán také počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zhruba 300 miliard dolarů z nových příjmů a úspor půjde podle plánu administrativy na snížení rozpočtových schodků.

Bidenova iniciativa na balíku pracovala 18 měsíců a jeho schválením americký prezident získal významný úspěch před listopadovými volbami. Opatření naopak odmítají republikáni, podle kterých opatření přispějí k růst daňové zátěže a povedou k dalšímu růstu cen.

Schválení balíku je vzácnou prohrou na legislativním poli farmaceutického průmyslu, uvedla agentura Reuters. Ten při tom patří ke skupinám, jež se snaží udržet největší vliv na zákonodárce. Podle analýzy agentury Reuters farmaceutické společnosti a jejich sdružení vynaložily na lobbystické aktivity v Kongresu a federálních agenturách v první polovině letošního roku 142 milionů dolarů. Schválení zákona ale ukazuje, že vliv farmaceutických firem na Demokratickou stranu oslabuje a klesá také účinnost argumentů této skupiny firem ve veřejné debatě. To ukázaly i průzkumy, ve kterých většina Američanů schvalovala možnost, aby program Medicare mohl vyjednávat o cenách léků.

Oficiální název balíku zní zákon na snížení inflace, jeho dopad na vývoj cen bude však podle odborníků mizivý, uvedla agentura AP. Rozpočtový úřad Kongresu odhaduje dopad opatření na inflaci v letošním a příštím roce za zanedbatelný. Podobného názoru je i rozpočtové analytické centrum při Pensylvánské univerzitě.

Opatrně o dopadech balíku na inflaci mluvil i samotný Biden. Podle něj by opatření mohla vést k poklesu cen v některých odvětví. Zmínil například ceny léků na předpis, zdravotního pojištění či energií.

Americké ministerstvo práce tento týden oznámilo, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zpomalilo na 8,5 procenta z červnových 9,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1981.