"Ne, tohle není zápletka filmu, jakou jsme viděli například ve snímku Armageddon," uvedl šéf NASA Bill Nelson k experimentu, v němž poprvé vědci testují postup dosud známý jen z katastrofických filmů. Cílem experimentu je změnit dráhu vesmírného tělesa, které by mohlo být nebezpečné pro Zemi.

Dnešní test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země, sonda narazila do měsíce Dimorphos, jenž má průměr asi 160 metrů, rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu. Náraz sledoval tým NASA a v přímém přenosu byl vysílán i na twitteru. Sonda vysílala každou vteřinu zpátky na Zemi snímek a vědci i veřejnost tak mohli pozorovat, jak se dvouplanetka v zorném poli kamery zvětšuje a zvětšuje. Nakonec v centru dění zůstal pouze stále se přibližující Dimorphos, který agentura AP přirovnala k obřímu, hrbolatějšímu šedému citronu.

Po nárazu vědci z NASA propukli v radostný křik a tleskali. Signál sondy se po nárazu okamžitě přerušil. Snímky kolize měl s odstupem za úkol zachytit malý satelit LICIA, který se před nárazem včas oddělil. Ačkoliv o nárazu nelze pochybovat, úspěch mise závisí na tom, zda a jak se v následujících týdnech a měsících změní trajektorie dvouplanetky, což budou vědci bedlivě sledovat teleskopy ze Země.

Měsíc kolem planetky Didymos oběhne za 11 hodin a 55 minut. Vědci doufají, že nárazem se orbit zkrátí až o deset minut, což ovlivní trajektorii obou těles.

Sonda DART po sobě podle odhadů vědců zanechala na planetce kráter a do vesmíru vymrštila kameny i své vlastní trosky. Vědci trvali na tom, že test nesmí Dimorphos roztříštit, sonda proto vážila pouhých 570 kilogramů v porovnání s pěti miliardami kilogramů těžkým měsícem Dimorphos. Změna trajektorie je v případě budoucího reálného ohrožení šetrnější, protože úlomky tělesa mohou rovněž zasáhnout Zemi a způsobit škody.

"Dinosauři neměli vesmírný program, který by jim pomohl zjistit, co je čeká, my ho máme," citovala agentura AP expertku z NASA Katherine Calvinovou.

Co do velikosti jsou planetka Didymos i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by Zemi ohrozily právě ony.

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření. Díky těmto a dalším datům experti vytvořili model soustavy a předpověděli pozici měsíce vůči planetce v okamžiku nárazu sondy.

Vědec: Vidět zásah asteroidu sondou bylo vzrušující, práce je teprve v polovině

Vidět noční úspěšný náraz sondy DART do měsíce planetky Didymos bylo vzrušující. Práce je pro nás ale teprve v polovině, řekl ČTK astronom Petr Pravec, který na testu planetární obrany Země před vesmírným tělesem spolupracuje. Čeští vědci přispěli k přípravě této mise americké vesmírné agentury NASA a budou se věnovat i analýze fotometrických dat. První odhady o tom, jak náraz změnil dráhu malého měsíce Dimorphos kolem planetky by měly být podle Pravce dostupné během října.

"Bylo to vzrušující, nevím, jak jinak to popsat," řekl Pravec. "Bylo to prvně, co byl udělán takový test. Za druhé jsme k tomu přispěli a ta práce vedla k úplně přesné předpovědi polohy měsíčku. Budeme to tady muset oslavit s kolegy, až bude čas," dodal vědec, který pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.

"Pro nás je v podstatě ta práce teprve v polovině. První půlka byla charakterizovat systém měřeními a výpočty. Což se nám v minulých letech podařilo. A teď nás čeká druhá polovina – popsat systém po impaktu," popsal vědec. Podotkl, že nyní bude celé týdny a měsíce Didymos a Dimorphos pozorovat řada dalekohledů po celé zeměkouli a na misi se podílí stovky lidí.

Pravec už dříve ČTK řekl, že některá pozorování se uskuteční v listopadu a v prosinci také na ondřejovské hvězdárně, především však budou vědci z Česka pracovat na analýze fotometrických dat. "Budeme opět měřit, v podstatě stejnou technikou jako před impaktem, periodické změny jasnosti systému a identifikovat zákryty a zatmění mezi těmito dvěma tělesy," vysvětlil Pravec.

"Pomocí toho zjistíme změnu té dráhy, zjistíme k čemu tam přesně došlo. Protože ty předpovědi (zkrácení dráhy) byly od několika minut až po desítky minut. Nejpravděpodobnější odhady založené na našich odhadech toho jakou má materiál (měsíce) strukturu a jak by na impakt mohl reagovat, jsou kolem deseti minut," popsal Pravec.

Jako dolní limit NASA stanovila 73 sekund. "Ale to by muselo být něco úplně špatně, aby to bylo takto málo. To pravděpodobně bude podstatně více," míní vědec. "Měření budou probíhat do března a pak na jaře, až vyhodnotíme kompletní data, budeme mít hodně přesně určenou změnu té periody," doplnil Pravec. Výsledky podle něj pomohou k ověření a zpřesnění teoretických modelů.