Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stovky uprchlíků dorazily na hranici s Řeckem. Turecko už je zastavovat nehodlá

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Po zveřejnění zpráv o tom, že Turecko otevírá pro migranty hranice s Evropskou unií, se u řeky Evros na turecko-řecké hranici shromáždily stovky lidí. Řecká televize informovala, že na tureckém hraničním přechodu Pazarkule čekají na příležitost, jak se dostat do Řecka. Ankara ve čtvrtek rozhodla, že už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Řecko a Bulharsko kvůli tomu posílily hlídky na hranicích s Tureckem.

Turecká agentura Demirören dnes uvedla, že v turecké provincii Edirne se daly kolem půlnoci do pohybu asi tři stovky lidí včetně žen a dětí. Vydaly se podle ní k hranici. Provincie Edirne hraničí s Řeckem, ale i s Bulharskem.

Podle agentury Demirören jsou ve skupině Syřané, Íránci a Iráčané. Turecká státní agentura Anadolu napsala, že ve městech Izmir, Mugla a Çanakkale se shromažďují migranti, aby se přes moře vydali na cestu do Evropy. A i ve čtvrti Zeytinburnu v evropské části Istanbulu se prý lidé chystají odjet do Edirne nebo měst na pobřeží.

Podle nejmenovaného řeckého policejního činitele, na kterého se odvolává agentura AFP, byl zdvojnásoben počet policistů střežících hranice s Tureckem a policie pro své příslušníky vydala interní výzvu k mobilizaci. "Vše je pod kontrolou, není důvod k obavám," tvrdí tento nejmenovaný zdroj. Zpravodajové řeckých médií informují, že na hraniční přechod Kastanies/ Pazarkule se sjelo mnoho policistů, pohraničníků i vojáků.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis o posledním vývoji v Turecku a migrantech mířících k hranicím jeho země dnes mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Bulharský premiér Bojko Borisov řekl, že jeho země maximálně zostřuje bezpečnostní opatření na hranicích s Tureckem.

Ve čtvrtek turecká média informovala, že Ankara už nehodlá bránit migrantům, kteří se chtějí dostat do Evropské unie. Podle listu Sabah toto rozhodnutí přijala na mimořádném zasedání bezpečnostní rada státu, které předsedal prezident Recep Tayyip Erdogan. Rada se sešla krátce poté, co při náletech v severosyrské provincii Idlib zahynulo nejméně 33 tureckých vojáků. Podle Ankary má letecké údery na svědomí syrský režim prezidenta Bašára Asada.

Agentura AFP upozornila, že oficiálně zatím žádný turecký činitel nepotvrdil, že se Ankara skutečně rozhodla "otevřít brány" migraci do Evropy. Ve čtvrtek večer nicméně mluvčí vládní strany AKP uvedl, že Turecko již není schopno zadržovat migranty, kteří chtějí odejít do Evropy. Zdůraznil zároveň, že turecká migrační politika se "nezměnila". Agentura DPA k tomu napsala, že analytici tyto zprávy považují v první řadě za prostředek turecké vlády, jak vyvinout na partnery v EU nátlak a získat pomoc v krizi kolem Idlibu.

Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že od Turecka nedostal žádné informace ohledně jakékoliv změny přístupu k syrským uprchlíkům. Stejně se vyjádřila i Evropská komise.

Turecko v minulosti už několikrát hrozilo, že přestane bránit v pohybu migrantům, kteří se zdržují na jeho území. Podle agentury AFP používalo tyto hrozby jako páku na země Evropské unie, které mají v živé paměti migrační krizi z roku 2015.

V Turecku nyní pobývají asi čtyři miliony migrantů, většinou Syřanů.

Podle agentury Reuters řečtí činitelé, kteří si nepřáli být jmenováni, uvedli, že Atény jsou kvůli poslednímu vývoji v syrské provincii Idlib v kontaktu s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí.

Témata:  uprchlíci Turecko Recep Tayyip Erdogan Řecko Syrská krize EU Bulharsko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.