"Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO," uvedla premiérka Anderssonová na tiskové konferenci. "Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci," dodala. Připustila, že během ratifikačního procesu se může stát "spousta věcí" a je potřeba, aby na to Švédsko bylo připravené.

Jak předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že nedávný ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.

O členství v NATO požádá i sousední Finsko, potvrdili dnes finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Žádostí se začne v pondělí zabývat finský parlament, schválení je ale považováno za formalitu, uvedla agentura AP. Pravděpodobně ještě příští týden by tak mohla být finská žádost předána bruselské centrále aliance. NATO by se v případě přijetí Finska i Švédska rozrostlo na 32 členských států.

Ruský prezident Vladimir Putin už v sobotu označil finské rozhodnutí za chybu. Ze členů NATO výhrady vůči vstupu obou dosud neutrálních severských zemí vyjádřilo Turecko s poukazem na jejich údajnou podporu Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně po dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíně uvedl, že Turecko nehodlá rozšíření blokovat.