Ve volbách ve Švédsku se očekává těsný souboj pravice a středolevého bloku

Ke klíčovým předvolebním tématům patřilo násilí spojené s válkami gangů, imigrace a rostoucí ceny energií.

Švédsku, které se 1. ledna ujme po České republice předsednictví v Evropské unii, vládnou od roku 2014 sociální demokraté. Anderssonová do jejich čela nastoupila před necelým rokem, aby straně vdechla nový život, a daří se jí držet vysoké preference, v průzkumech má podporu 55 procent voličů.

Předvolební kampani ale vévodila témata, která svědčí spíše pravicové opozici. Tím hlavním jsou stále častější krvavé přestřelky při boji gangů o území a obecně zvyšující se kriminalita, která do značné míry souvisí s problémy s integrací přistěhovalců.

"Mnoho Švédů je vyčerpáno imigrací, zločinností a cenami elektřiny," prohlásil na předvolebním shromáždění v srpnu ve Stockholmu šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson, který stojí za úspěchy strany v posledních letech.

Zatímco před necelými 20 lety měli Švédští demokraté, mezi jejichž zakládající členy patřili lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, podporu kolem jednoho procenta, v nynějších průzkumech jejich podpora dosahuje téměř 20 procent a stali se tak druhým nejsilnějším uskupením za sociálními demokraty s 28 až 30 procenty. Třetí je pravicová Umírněná koaliční strana se zhruba 18 procenty hlasů.

Pod mladým vůdcem Akessonem Švédští demokraté zmírnili rétoriku, přestali odmítat vstup do NATO a vzdali se plánů na odchod z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovali. Před parlamentními volbami zveřejnila strana 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii.

Stockholm by podle představ Švédských demokratů měl omezit sociální příspěvky pro imigranty a v problematických oblastech umožnit osobní prohlídky občanů i v případě, že neexistuje podezření ze spáchání trestného činu. Žadatelé o azyl by mohli být odmítáni například i na základě náboženského vyznání.

V otázce imigrace v posledních letech výrazně přitvrdila i sociální demokracie. S rostoucí kriminalitou slíbila Anderssonová bojovat posílením policie, chce ale také klást větší důraz na sociální politiku a bránit vytváření ghett. "Musíme vyvíjet větší úsilí, abychom zabránili dalším generacím vydat se na dráhu zločinu. Domnívám se, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zastavit segregaci, která ve Švédsku existuje," řekla Anderssonová.

"Když se podíváte do minulosti, švédské volby se vždy točily kolem sociálního státu, ekonomiky, zaměstnanosti. Teď se do centra pozornosti dostává zločinnost a imigrace. Jsou to tektonické změny," uvedl novinář listu Aftonbladet Anders Lindberg.

Ačkoli Švédští demokraté získali v posledních letech mnoho voličů, strana zůstává v zemi silně kontroverzní a podle analytiků je nepravděpodobné, že by se Akesson mohl stát budoucím premiérem země. V případě vítězství pravicového bloku, který zahrnuje ještě Umírněnou koaliční stranu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, by tak zřejmě v čele vlády stanul šéf Umírněných Ulf Kristersson.

Ať už zvítězí kterýkoli blok, vyjednávání o nové vládě bude složité. Minulé volby v roce 2018 vyústily ve vleklou politickou krizi, která skončila po čtyřech měsících vytvořením menšinové vlády vedené sociálními demokraty. S nimi jde tentokrát do voleb Levicová strana, Strana středu a Zelení.

Témata:  Švédsko,  Magdalena Anderssonová