Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko očekává brzké dokončení procesu ratifikace vstupu země do NATO

Švédsko, ilustrační foto.
Švédsko, ilustrační foto.
Foto: Pixabay

Švédsko očekává, že Maďarsko a Turecko již brzy přistoupí k hlasování o švédské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Prohlásil to dnes švédský ministr zahraničí Tobias Billström v Helsinkách po schůzce se svým finským protějškem Pekkou Haavistem. Podle agentury Reuters Švédsko zaslalo na začátku října Ankaře dopis, kde uvádí opatření, které přijalo v souvislosti s tureckými požadavky.

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je viní z podpory kurdských skupin, jež Ankara pokládá za teroristické. Severským zemím chybí také maďarský souhlas.

"Vývoj v Maďarsku vnímáme jako pozitivní a domníváme se, že tam, stejně jako v Turecku, bude parlament o těchto otázkách brzy hlasovat a ratifikační proces bude dokončen," uvedl Billström.

"Nic nenapovídá tomu, že bychom neměli dostat od parlamentu v Budapešti pozitivní odpověď," dodal šéf švédské diplomacie.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že je připraven sejít se v Ankaře s novým švédským premiérem Ulfem Kristerssonem k jednání o žádosti Stockholmu o vstup do NATO. Podle něj bude návštěva švédského ministerského předsedy příležitostí prověřit upřímnost švédské vlády při plnění podmínek, jimiž Turecko podmiňuje ratifikaci.

"Náš postoj se nezměnil. V boji proti terorismu neexistuje kompromis a my nemáme v úmyslu dělat jakékoli ústupky," prohlásil Erdogan. Podle něj se ovšem švédský premiér Kristersson vyslovil "ve prospěch boje proti terorismu a teroristům".

Na začátku října Stockholm zaslal Ankaře dopis, ve kterém uvádí opatření, jež Švédsko přijalo v souladu s memorandem, které podepsalo s Tureckem na summitu NATO v Madridu v červnu, uvedla agentur Reuters, která se s diplomatickým textem seznámila. Po uzavření memoranda státy NATO rozhodly zahájit přístupový proces Finska a Švédska. Stockholm tvrdí, že švédská policie zpřísnila postup vůči představitelům Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, a analyzuje působení PKK v zemi. Švédská policie se také setkala s představiteli tureckých tajných služeb.

V dopise se Stockholm také zavazuje zabývat se rychle a důkladně žádostmi o vydání členů údajných teroristických organizací do Turecka. Ankara tvrdí, že Švédsko v této oblasti nespolupracuje dostatečně. V dopise stojí, že Švédsko jednoho tureckého občana v létě vydalo. Švédští představitelé již dříve uvedli, že o vydávání do zahraničí rozhodují soudy na základě švédských zákonů a mezinárodních umluv.

Minulý měsíc Švédsko oznámilo, že zruší zbrojní embargo uvalené na Turecko v roce 2019 po turecké vojenské operaci proti kurdským milicím YPG v Sýrii. Krok Stockholmu byl vnímán jako snaha zajistit si souhlas Ankary se vstupem do NATO, uvedla agentura AP.

Témata:  Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.