Migranti si navzdory představám nevybírají cílovou zemi na základě jejich znalostí azylových systémů nebo migračních politik jednotlivých států, ani podle toho, jakou finanční podporu tam získají. Přesto výdaje německé vlády související s migrací loni stouply na rekordních 23 miliard eur (593 miliard korun). Informoval o tom deník Bild.
Výdaje německé vlády související s migrací loni stouply na rekordních 23 miliard eur (593 miliard korun). Informoval o tom deník Bild, podle něhož tak byl dosavadní rekord z roku 2017 překonán o zhruba dvě miliardy eur.
Největší část prostředků - 7,9 miliardy eur - šla na boj proti příčinám migrace, dalších 7,5 miliardy eur směřovalo přes jednotlivé spolkové země na ubytování žadatelů o azyl nebo jejich integrační kurzy. Více než čtyři miliardy eur dostaly migranti na sociální podpoře.
Pro příští rok zatím spolková republika počítá s výdaji v souvislosti s migrací ve výši kolem 14,9 miliardy eur. Další miliardy ale zřejmě budou znovu směřovat ze státního rozpočtu jako finanční pomoc jednotlivým spolkovým zemím.
Hlavní migrační vlna z let 2015 a 2016 sice už opadla, když loni ve spolkové republice o azyl požádalo 185.853 lidí, integrace běženců do pracovního trhu a německé společnosti ale bude podle odborníků trvat ještě léta.
Migranti si navzdory ustáleným představám nevybírají cílovou zemi na základě jejich znalostí azylových systémů nebo migračních politik jednotlivých států, ani podle toho, jakou finanční podporu tam získají.
Rodiče, přátele a pašeráci – to jsou věci, podle kterých si určují svůj cíl v Evropě. Nejde přitom o žádné spekulace, ale o závěry vyplývající z rozhovorů s asi 250 běženci, které byly provedeny v letech 2002 a 2015, kdy vrcholila migrační krize do Evropy a kdy přišly miliony lidé hledajících ochranu.
Související
10. července 2025 13:10
22. března 2025 13:02
4. března 2025 11:52
22. ledna 2025 14:08
3. ledna 2025 14:48
11. prosince 2024 19:57
