Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tálibán zveřejnil vyhlášku, podle níž nejsou ženy majetek

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Vláda radikálního islamistického hnutí Tálibán dnes zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat, poznamenala agentura Reuters.

Některé přední Afghánky krok Tálibánu přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Tálibán je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

"Žena není majetek, ale ušlechtilá a svobodná lidská bytost; nikdo ji nemůže nikomu dát výměnou za smír... nebo k ukončení nepřátelství," konstatuje zveřejněný dekret. Vyhláška rovněž upravuje pravidla pro manželství či majetek žen - ženy by nikdo neměl nutit do sňatků a vdovy by měly mít podíl z majetku zesnulého manžela. V Afghánistánu jsou ženy poměrně často využívány jako odškodné například v rodinných přích, podotkla agentura DPA.

Dekret zároveň vyzval příslušná ministerstva a soudy, aby zajistily zveřejnění vyhlášky a dodržování zmíněných práv. Postoje ve vyhlášce nejsou podle DPA v Afghánistánu zcela nové a jsou také v souladu s pravidly islámu, stejná práva ženám zaručovaly předchozí zákony v zemi. Avšak ani před letošním návratem Tálibánu k moci nebyly plně dodržovány.

Nařízení zároveň nezmiňuje možnost žen pracovat a studovat, upozorňuje Reuters. Během své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 Tálibán ženám zapověděl práci a dívkám návštěvu škol. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Za porušení pravidel jim hrozily přísné tresty. Běžné byly popravy a bičování. Nyní Tálibán tvrdí, že se změnil. Střední školy pro dívky v některých provinciích mohly otevřít, podotkl Reuters. Řada žen a ochránců lidských práv však zůstává skeptických.

Někteří však dnešní krok Tálibánu vítají. "Tohle je velké, je to obrovské... Pokud to bude provedeno tak, jak má, je to poprvé, co přišli s takovým dekretem," reagovala na konferenci Next pořádané agenturou Reuters Mahbúba Serádžová, ředitelka afghánského střediska pro rozvoj žen. Nyní je podle ní zapotřebí dohlédnout na to, aby se nová pravidla dodržovala. Tálibán zároveň vyzvala, aby stejným způsobem vyjasnil situaci žen v přístupu ke vzdělání a možnosti pracovat.

Někdejší velvyslankyně Afghánistánu v USA Roja Rahmáníová zprávu rovněž přivítala a dodala, že se zřejmě z části jedná o snahu uklidnit obavy světa o osud žen v Afghánistánu, zatímco se Tálibán snaží o uvolnění mezinárodních finančních prostředků. Klíčové podle ní budou detaily jako třeba to, kdo zajistí, aby si souhlas dívek se sňatkem nevynucovaly rodiny.

Zakladatel Afghánského národního institutu hudby Ahmad Sarmast ovšem upozorňuje, že radikální hnutí zatím nejeví přílišné známky proměny, pokud jde o umění a svobodu projevu. Tálibán už uzavřel jeho institut i další hudební nebo umělecké školy.

Mezinárodní společenství po nástupu radikálního hnutí zmrazilo miliardy dolarů ve fondech nebo na rozvojovou pomoc, přičemž případnou budoucí spolupráci s Kábulem podmiňuje dodržováním práv žen. Zemi hrozí hospodářský kolaps a milionům obyčejných Afghánců hlad. Podle OSN je země kvůli nedostatku potravin na pokraji katastrofy.

Témata:  Afghanistán Tálibán

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.