Tisk: Klimatickému plánu Evropské komise stojí v cestě řada překážek

List The Wall Street Journal pak píše, že si EK naschvál vymezuje cíle, jež nedokáže naplnit, aby přiměla Spojené státy k zásadnějším krokům v boji s oteplováním planety.

Evropská unie by podle redakční rady listu Le Monde mohla v případě přijetí cílů nastavit velice proaktivní kurz své zelené politiky, čímž by vyvážila svou minulou váhavost. Mohla by rovněž nastartovat celosvětovou dynamiku, pomocí níž by přesvědčila i další země světa, aby se připojily k jejímu úsilí za ochranu planety.

Tato snaha však bude čelit řadě problémů, které začnou již v rámci EU. Jednotlivé státy jsou totiž různě bohaté, mají různé energetické modely a nachází se v odlišných fázích cesty k bezuhlíkové ekonomice, píše Le Monde.

Podle listu Le Figaro Evropa oprávněně jedná ambiciózně, ale musí více než kdykoliv předtím dbát na zachování rovnováhy mezi rychlostí reforem a schopností podniků i spotřebitelů tyto změny vstřebat. Jako příklad uvádí hnutí takzvaných žlutých vest, které vedlo k měsícům velkých protivládních protestů ve Francii kvůli zvýšení daně na pohonné hmoty.

Podle týdeníku The Economist voliči v EU většinově se zelenou politikou souhlasí, očekávají však, že nijak významně nedopadne na jejich každodenní životy. Lídři v jednotlivých státech tak nyní podle časopisu budou čelit volbě: Buď podpoří Brusel a budou s ním sdílet politické následky ambiciózních plánů, nebo na něj naopak přenesou veškerou vinu. "Přechod k zelené ekonomice bude pro EU bolestivý," píše list.

Klimatická politika je přitom podle The Economist vhodným polem na to, aby EU prokázala, že ve 21. století je potřeba koordinovat kroky ve větším měřítku než na úrovni jednotlivých členských států. Návrhy EK budou rovněž velkou zkouškou globálních ambicí EU, protože budou vyžadovat po třetích zemích, aby rovněž přistoupily na klimatická pravidla evropského bloku, pokud s ním budou chtít nadále obchodovat.

To je i jedním z důvodů, proč klimatické plány vytváří základ pro možnou mezinárodní roztržku. Podle komentátora listu The Brussels Times Joea Kirwina je v tomto ohledu největším problémem takzvané uhlíkové clo, které by mohlo způsobit spory ve Světové obchodní organizaci (WTO) a proti němuž se již dříve ohradily například Spojené státy, Čína, Rusko, Turecko či Brazílie. Podle serveru BBC by v nejzazším případě mohlo vést až k obchodní válce.

Podle amerického konzervativního listu The Wall Street Journal se evropští byrokraté snaží klimatickými návrhy především šokovat. "Doufají, že voliči budou tak ohromeni jejich velkými ambicemi, že nebudou mít čas na to být šokováni tím, co v plánech vlastně je," napsala redakční rada listu. Návrhy EK jsou podle ní "pastí pro nepozorné". EU se jimi snaží přimět Spojené státy, aby na své vlastní podniky uvalila stejná ekologická břemena, jaká už platí v EU, přičemž návrh uhlíkového cla má sloužit jako donucovací diplomatický nástroj.

WSJ přitom pochybuje, že by se návrhy EK dočkaly rychlého schválení nebo že by nakonec vstoupily v platnost v jejich současné formě. "Oznámení Bruselu dokazuje, že byrokraté s radostí nafukují svoje řeči o nových klimatických nákladech, ale ne to, že by byli schopni je skutečně zavést," uzavírá list.

Témata:  EU,  klimatická změna