Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko řeklo, kdy obnoví obchod s Izraelem

Istanbul
Istanbul
Foto: Pixabay

Turecko obnoví obchod s Izraelem až v případě trvalého příměří v Pásmu Gazy a neomezeného přísunu humanitární pomoci do této palestinské enklávy, uvedl v pátek turecký ministr pro obchod Omer Bolat. Uvedla to agentura Reuters.

Turecko ve čtvrtek zastavilo veškerý vývoz a dovoz do a z Izraele s odvoláním na "zhoršující se humanitární tragédii" na palestinských územích. Bolat v projevu v Istanbulu uvedl, že nekompromisní postoj Izraele a zhoršující se situace v pásmu Gazy přiměly Ankaru k zastavení obchodu.

Turecké ministerstvo obchodu poprvé zavedlo omezení na obchod začátkem dubna, kdy zastavilo vývoz železa a ocelových výrobků i stavebních zařízení. Objem obchodu Turecka a Izraele v roce 2023 činil 6,8 miliardy dolarů (6,3 miliardy eur).

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan "porušuje dohody tím, že blokuje přístavy pro izraelský dovoz a vývoz". Dodal, že Izrael se bude snažit nahradit tyto ztráty místní výrobou a dovozem z jiných zemí.

Turecko se navíc přidá k žalobě Jihoafrické republiky (JAR), která u Mezinárodního soudního dvora obvinila Izrael z genocidy Palestinců v Pásmu Gazy. Uvedla to agentura DPA. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan tento krok oznámil ve středu v Ankaře. Upřesnil, že detaily účasti na žalobě stále dolaďují.

JAR koncem prosince loňského roku zažalovala Izrael na půdě hlavního soudu OSN v Haagu za to, že se podle ní dopustil porušení úmluvy o genocidě. Odvolávala se na násilí ze strany armády a vyjádření izraelských politiků a vojenských velitelů.

Izrael žalobu odsoudil a označil ji za nepodloženou a absurdní.

Soudní dvůr v lednovém předběžném rozhodnutí uznal, že v Pásmu Gazy existuje riziko genocidy, ale nenařídil Izraeli ukončit tamní vojenskou operaci. Soud uvedl, že Izrael musí podniknout všechna opatření nezbytná k zabránění genocidním činům.

Spojené státy obvinění vůči Izraeli za údajnou genocidu v Pásmu Gazy na přeomu roku zkritizovaly. "Tato situace je bezvýznamná, kontraproduktivní a totálně bez jakéhokoli opodstatnění," uvedl pode médií mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Jihoafrická republika se na soud obrátila v souvislosti s izraelským vojenským postupem v Gaze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrzení JAR odmítl. Izrael dlouhodobě odmítá, že by při své ofenzivě proti palestinským militantům používal nepřiměřenou sílu a zdůrazňuje, že jde jen o součást legitimní obrany izraelského území a obyvatelstva. Netanjahu také reagoval, že genocidu nepřišel páchat Izrael.

Expertka na mezinárodní právo Shelly Aviv Jeiniová z Haifské univerzity podle Haaretz zdůraznila, že stížnost JAR nelze brát na lehkou váhu. Prokázání genocidy vyžaduje dokázat záměr vyhladit určitou skupinu lidí a konkrétní činy, které tento záměr naplňují.

JAR tvrdí, že vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů a veřejná atmosféra v Izraeli ukazují na záměr vymazat Gazu z mapy. Zároveň poukazuje na škody způsobené civilistům v Gaze a hlad, kterým trpí.

Statisíce lidí v Gaze nemají dostatek pitné vody. Humanitární organizace nemohou distribuovat pomoc, protože tam nikde není bezpečno. Většina nemocnic nefunguje a ostatní jsou přeplněné, nemají dostatek léků ani zdravotnického materiálu.

Témata:  Turecko Izrael

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.