Tvrdí, že je pro mír, ale dohodu nepodepsal. O co Putinovi skutečně jde?

Skutečné ambice Vladimira Putina jsou podle analýzy CNN mnohem rozsáhlejší. Putin nikdy neskrýval svůj názor, že Ukrajina by neměla existovat jako nezávislý stát, a opakovaně zdůraznil, že by si přál návrat NATO k jeho hranicím z období studené války. Jeho hlavním cílem je však vytvoření nového světového řádu, v němž by Rusko hrálo klíčovou roli.

Putin a jeho nejbližší spolupracovníci, kteří pocházejí z řad bývalé sovětské tajné služby KGB, nikdy nezapomněli na ponížení spojené s rozpadem Sovětského svazu. Toto ponížení se prohloubilo v 90. letech, kdy se ruská ekonomika zhroutila a musela být zachráněna Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. Putin se dostal k moci v roce 2000 a během následujících let, kdy ceny ropy prudce vzrostly, se Rusko ekonomicky vzpamatovalo a získalo silnější mezinárodní postavení. Bylo dokonce pozváno do skupiny G7, která se po jeho připojení přejmenovala na G8.

To však Putinovi nestačilo. Podle Kristine Berziny z German Marshal Fund of the United States nebylo pro Rusko nikdy dostatečné být pouhým "osmým členem" v rámci skupiny nejvyspělejších ekonomik světa. Putinova vize ruského výjimečného postavení se neslučuje s představou, že by Rusko bylo jen jedním z mnoha hráčů na mezinárodní scéně.

Když v roce 2014 Rusko anektovalo Krym, bylo ze skupiny G8 vyloučeno a Západ na něj uvalil sankce. Ani tato diplomatická izolace však Putina neodradila od jeho širších geopolitických ambicí. Aktuální rozhovory mezi USA a Ruskem odrážejí změnu politiky ze strany Spojených států, která nastala za prezidenta Trumpa, nikoli posun v ruském smýšlení. Trump se netají tím, že chce válku na Ukrajině co nejdříve ukončit, i kdyby to znamenalo další územní ztráty pro Ukrajinu.

Pro Putina tento přístup znamená příležitost. Jak uvádí Mark Galeotti, odborník na Rusko, Putin rád vytváří dynamické a chaotické situace, které mu otevírají různé možnosti, z nichž si může vybrat tu nejvýhodnější. Ačkoliv Rusko dosahuje na bojišti pomalých zisků, nevyhrává – ovšem tento stav by se mohl změnit, pokud by USA přestaly Ukrajině dodávat zbraně a zpravodajské informace.

Z dlouhodobého hlediska se Putinovy cíle nezměnily. Stále trvá na tom, že hlavní příčiny konfliktu na Ukrajině musí být odstraněny, což z pohledu Kremlu zahrnuje ukrajinskou suverenitu, demokraticky zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského a rozšiřování NATO na východ.

Putin nařídil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 s cílem svrhnout kyjevskou vládu a nahradit ji prokremelským režimem, čímž by Ukrajinu přeměnil na vazalský stát podobný Bělorusku. Tento cíl sice vojensky nedosáhl, ale podle expertů se ho nevzdal – místo toho by se mohl pokusit o jeho dosažení prostřednictvím politického vměšování do ukrajinského volebního procesu.

Moskva proto zpochybňuje legitimitu prezidenta Zelenského a tlačí na uspořádání voleb, které ukrajinské válečné právo v současnosti znemožňuje. Trumpova administrativa mezitím odmítá možnost, že by se Ukrajina v dohledné době připojila k NATO, což je jeden z hlavních bodů Putinovy agendy pro případné příměří.

Podle Berziny však evropští spojenci Ukrajiny Putinovým slibům nevěří. Evropské země jsou si vědomy, že Putin zůstává hrozbou a že i po uzavření jakékoli dohody by mohl znovu usilovat o vojenskou eskalaci.

Pro Putina je tato záležitost osobní. Andrei Soldatov, ruský investigativní novinář žijící v exilu, tvrdí, že Putin a jeho nejbližší spolupracovníci vnímají současnou situaci jako pokračování svého boje proti Západu. Jejich nedůvěra vůči USA sahá až do období pádu Sovětského svazu, kdy mnozí z nich ztratili společenské postavení a vnímali to jako hluboké ponížení.

Putinova historická interpretace, že Ukrajina je součástí "historického Ruska," slouží jako ideologický základ jeho politiky. Tuto myšlenku podporuje i Ruská pravoslavná církev v čele s patriarchou Kirillem, který patří mezi nejhlasitější zastánce války.

Konečným cílem Vladimira Putina je vrátit Rusko na světovou scénu jako klíčového hráče a narušit jednotu mezi Evropou a Spojenými státy. Pokud by se mu podařilo vytvořit alianci s Čínou, Íránem a dalšími protivníky Západu, mohl by získat pozici vůdce bloku, který je ochoten destabilizovat stávající světový řád.

Jak poznamenává Mark Galeotti, Trumpův postoj naznačuje, že Ukrajina je pro něj pouhým nástrojem v širší geopolitické hře. Pokud by se Spojené státy rozhodly dohodnout s Ruskem, Ukrajina by byla postavena před hotovou věc – což je scénář, na který Putin dlouhodobě sází. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin