Podle kanadské televize CBC se nakazila "hrstka" kanadských vojáků, kteří tvoří jádro jednotky, a také neznámý počet vojáků jiných národností, armáda se totiž rozhodla z bezpečnostních důvodů jejich počet neupřesnit. V této alianční jednotce působí také čeští a slovenští vojáci.
Kvůli ochraně svého východního křídla a odstrašení Ruska od případné agrese vyslalo NATO v roce 2016 do tří pobaltských států a Polska čtyři prapory. Kanada převzala hlavní roli v Lotyšsku, kde vede mnohonárodní bojové uskupení o síle asi 1500 mužů a žen. Kanaďany, tvořící přibližně třetinu uvedeného počtu, podporují vojáci z Albánie, Česka, Itálie, Islandu, Černé Hory, Polska, Slovenska, Slovinska a Španělska. Lotyšské úřady podle CBC ujistily, že se postarají o spojence a situace je pod kontrolou; na základně jsou zdravotnická zařízení včetně testovacího střediska a laboratoře.
Lotyšsko, které má téměř 1,9 milionu obyvatel, se od podzimu potýká s množstvím nově potvrzených případů nákazy koronavirem, poznamenala DPA s tím, že vývoj v pobaltské zemi je z tohoto hlediska momentálně horší než v Německu, samozřejmě s přihlédnutím k počtu obyvatel. Od začátku pandemie se v Lotyšsku nakazilo téměř 44.000 lidí, z nichž 722 zemřelo.
V Pobaltí působí české jednotky v rámci alianční předsunuté přítomnosti. V Lotyšsku má česká armáda od léta přibližně šedesátičlennou jednotku, jejíž jádro tvoří příslušníci minometné čety 44. lehkého motorizovaného praporu. V sousední Litvě působí specialisté na elektronický boj. Vojáci nasazení u aliančních praporů v Pobaltí a Polsku se pravidelně střídají.
