Ukrajina souhlasila, že od japonské vlády dostane finanční pomoc ve výši 13 miliard jenů (přes 2,3 miliardy korun) a s Kanadou podepsala dohodu o podpoře ve výši 500 milionů kanadských dolarů (téměř devět miliard korun). Informoval o tom dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
"Jsou to prostředky na financování našich primárních potřeb. Jednáme o podpoře na všech úrovních s každým, kdo může pomoci," řekl Šmyhal v projevu vysílaném v televizi.
Podle agentury Reuters, která se odvolává na německý vládní zdroj, chce německý kancléř Olaf Scholz vydat dodatečné dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun) na novou armádní výzbroj, přičemž větší část má pomoci Ukrajině. Německo čelí kritice, že Ukrajině zejména vojensky pomáhá málo.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.
Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.
Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Související
26. července 2026 10:53
25. července 2026 14:20
6. července 2026 9:19
15. června 2026 13:15
27. května 2026 11:38
26. května 2026 9:14
