Za "hlavního válečného zločince 21. století" šéfka ukrajinské prokuratury v této souvislosti označila ruského prezidenta Vladimira Putina, který útok na sousední zemi nařídil. Nicméně poukázala na to, že jeho stíhání bude obtížné kvůli určité imunitě plynoucí z postavení hlavy státu.

Venediktová rovněž sdělila, že prokuratura už začala vyšetřovat 5600 případů podezření ze spáchání válečných zločinů. V této souvislosti dala najevo naprostou jistotu, že ruským válečným zločinem byl páteční útok na nádraží v Kramatorsku, který si vyžádal desítky mrtvých.

"Naprosto je to válečný zločin. Byla to ruská raketa, která zabila více než 50 lidí," prohlásila. Na dotaz, zda skutečně ví, že šlo o ruský útok, prokurátorka odpověděla: "Máme důkazy."

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.