Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinská armáda sestřelila ruský letoun Su-34

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.gov.ua

Ukrajinská armáda sestřelila další ruský letoun Su-34. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom v úterý informoval velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.

Oleščuk na svém účtu na platformě Telegram napsal: "Mínus ještě jeden Su-34 na východě" Ukrajiny.

BBC připomněla, že se nejedná o první letadlo typu Su-34, o kterém ukrajinská armáda tvrdí, že se jí ho podařilo sestřelit.

Velení ukrajinských ozbrojených sil i 17. února oznámilo, že byla sestřelena dvě letadla Su-34. O několik dní později bylo hlášeno sestřelení dalšího stíhacího bombardéru.

Su-34 je ruský taktický bombardér s dvoumístnou posádkou, vyvinutý společností Sukhoi jako nástupce letounu Su-24. Tento stroj je určen pro útoky na pozemní cíle a je schopen nést širokou škálu munice, včetně různých typů pum, střel a raket.

Su-34 má schopnost provádět dlouhé operační lety a disponuje pokročilými systémy navigace, cílení a obrany. Byl navržen tak, aby byl schopen operovat za všech povětrnostních podmínek a v různých terénech. Je v aktivní službě v ruském letectvu od roku 2014.

Témata:  válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.