Nové postihy, jimiž USA reagují na ruský útok na Ukrajinu, Biden oznámí zřejmě již ve čtvrtek při své cestě do Evropy, kde bude jednat s představiteli EU a lídry největších ekonomik sdružených ve skupině G7.

Americká vláda se chystá přidat na svůj sankční seznam asi 400 lidí. Téměř 330 z nich jsou ruští poslanci. Zbylí lidé na seznamu by pak měli být příslušníci ruských elit, píše WSJ. List nicméně poznamenal, že chystané balíky sankcí se v USA často na poslední chvíli odkládají, upravují nebo zužují v rámci mezirezortního připomínkového řízení.

Spojené státy už uvalily na Rusko po jeho vpádu na Ukrajinu řadu tvrdých sankcí, které mířily i na prezidenta Vladimira Putina, kterého však zatím k přehodnocení vojenské kampaně nepřinutily.

Ruský parament je dvoukomorový, Státní duma je 450členná a v méně vlivné horní komoře zvané Rada federace je 170 křesel.

Státní duma má sice politicky výrazně menší vliv než prezident a jeho vláda, v posledních letech však získala řadu ústavních pravomocí, zejména v oblasti řízení ruského hospodářství. Duma rovněž slouží jako spojnice mezi různými vrstvami ruské společnosti a vládou - tlumočí požadavky a obavy lidí směrem do centra moci a zároveň mezi obyvatele rozděluje státní subvence.

Duma sehrála významnou roli v počátcích ruské invaze, když například přímo požádala Putina, aby uznal nezávislost separatistických republik na Donbasu, což prezident později učinil. Invazi o několik dní později odůvodnil údajnou nutností chránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo.

Dolní komora ruského parlamentu rovněž krátce po invazi schválila zákon, podle nějž hrozí až 15 let vězení komukoliv, kdo o ruském kampani na Ukrajině šíří "lživé" informace, jimiž se rozumí cokoliv, co neodpovídá oficiálním vyjádřením ruského ministerstva obrany. V úterý pak schválila další zákon, který by zavedl možnost stejně dlouhého trestu za šíření nepravdivých zpráv o činnosti ruských státní orgánů v zahraničí.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.