Demilitarizaci jaderné elektrárny a jejího okolí požaduje Ukrajina a pro toto opatření se vyslovil i generální tajemník OSN António Guterres. Moskva to naopak odmítá.

"Demilitarizace není reálná už z toho důvodu, že se elektrárna nenachází v nějaké vnitrostátní oblasti dobyté Rusy, ale přímo na frontové linii," řekl Grossi. Podle něj je však reálné dosáhnout "ochranné dohody", která by se vztahovala pouze na areál zařízení.

Podle argentinského diplomata vznikl prostor, v rámci kterého lze pracovat na této dohodě. "Už jsem kontaktoval obě strany. Myslím, že se setkáme, abychom probrali plán v průběhu deseti dnů či dvou týdnů," dodal Grossi s tím, že zaznamenal "zajímavou odezvou" z Ukrajiny i z Ruska.

Inspektoři MAAE přijeli minulý týden na několikadenní misi na Ukrajinu kvůli obavám o bezpečnost největší evropské jaderné elektrárny. V jejím areálu konstatovali přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel i vojenského vybavení. Podle Grossiho největší znepokojení vyvolaly stopy po bombardování skladů s vyhořelým jaderným palivem. "Máme všichni velké štěstí, protože ty zásahy mohly rozptýlit do prostředí radioaktivní materiál," uvedl šéf MAAE.

Grossi také odmítl názor, že mise MAAE dala zelenou ruské okupaci elektrárny. Podle něj se naopak Moskva dostala do situace, kdy by vyhnání mezinárodních inspektorů musela světu vysvětlit. V elektrárně zůstali dva členové MAAE, kteří kontrolují stav areálu. Podle Grossiho by inspektoři mezinárodní organizace měli zůstat na místě "až do míru".