Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útoky žraloků na lidi jsou letos častější, experti tuší proč

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance; za vysokým počtem obětí může stát náhoda a klimatická změna.

Problém přitom podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně, jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.

Možných vysvětlení je několik, uvádí CNN - někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají a letošní bilance tak může být jen náhodná. "V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění," uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.

Závisí také na tom, kam žralok člověka kousne, nebo letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie covidu-19 tráví více času ve vodě.

Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů, domnívají se odborníci. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji než je globální průměr. Kritická je situace i Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.

"Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti," uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. "Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody, a také se mění rozložení kořisti," dodává.

Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků, uzavírají.

Témata:  žraloci žraločí útoky Austrálie klimatická změna globální oteplování moře

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.