Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útoky žraloků na lidi jsou letos častější, experti tuší proč

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance; za vysokým počtem obětí může stát náhoda a klimatická změna.

Problém přitom podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně, jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.

Možných vysvětlení je několik, uvádí CNN - někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají a letošní bilance tak může být jen náhodná. "V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění," uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.

Závisí také na tom, kam žralok člověka kousne, nebo letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie covidu-19 tráví více času ve vodě.

Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů, domnívají se odborníci. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji než je globální průměr. Kritická je situace i Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.

"Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti," uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. "Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody, a také se mění rozložení kořisti," dodává.

Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků, uzavírají.

Témata:  žraloci žraločí útoky Austrálie klimatická změna globální oteplování moře

Související

Aktuálně se děje

2. září 2025 9:35

Jiřina Bohdalová odhalila, co má za lubem. Stovka jí nestačí

Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, následně absolvovala další náročnou operaci. Na konci letních prázdnin už se po zákroku vrátila do společnosti. Mezi lidmi prozradila, že tu s námi chce být ještě dost dlouho. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy