Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Chorvatsku uhynulo více než sto krav na antrax, nakazili se i lidé

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V severovýchodním Chorvatsku uhynulo přes sto kusů hovězího dobytka na antrax. Nakazilo se také šest lidí včetně dvou dětí, informovala dnes agentura HINA s odvoláním na chorvatské úřady.

Laboratorní rozbor nechala udělat veterinární správa poté, co v chráněné krajinné oblasti Lonjsko Polje jihovýchodě od Záhřebu uhynulo více než sto krav s předchozími neurologickými příznaky nemoci. Dnes ministerstvo zemědělství oznámilo, že příčinnou hromadného úhynu byl antrax, tedy sněť slezinná.

Podle ředitele místního zdravotního úřadu Inoslava Brkiče onemocnělo takzvaným kožním antraxem také šest lidí, mezi nimiž jsou i dvě děti. "Všichni včas dostali antibiotickou léčbu a vše je pod dohledem," uvedl Brkić. Podle něj se jedná o největší epidemii tohoto onemocnění, kterou si v oblasti pamatuje.

Antrax způsobují bakteriální spory přítomné v půdě. Aktivovány mohou být silným deštěm, povodní nebo naopak suchem. Nákaza může mít za následek úhyn velkého počtu zvířat v krátké době.

Antrax se ze zvířat na člověka přenáší zřídka a téměř nikdy se jím nenakazí člověk od druhého člověka. Přibližně 95 procent všech případů sněti slezinné u lidí je důsledkem kontaktu kůže s nakaženými zvířaty. Nemoc lze léčit antibiotiky, v případě zanedbání léčby však může být pro člověka smrtelná.

Témata:  krávy,  Chorvatsko

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.