V EU není shoda na společném financování polské hraniční zdi

Podle komise může naproti tomu Varšava použít unijních peněz k posílení ostrahy hranic.

Polsko tento týden znovu vyzvalo EU, aby zajistila společné financování pětimetrové zdi, kterou Poláci chtějí začít na hranici stavět ještě letos. Varšava odhaduje náklady na více než 350 milionů eur (8,8 miliardy korun), které by chtěla získat z unijní pokladny. Politici členských zemí jsou však v této věci rozděleni. Zatímco státy východního křídla unie včetně Česka či některé další země jako Rakousko, Řecko či Dánsko společné financování stavby této i dalších hraničních bariér podporují, Francie či země Beneluxu jsou proti.

"Stojím o Evropu, která chrání své hranice, ale ne o Evropu, která staví ostnaté dráty či zdi," řekl v úterý rozhlasové stanici France 2 francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune, jehož země se za šest týdnů ujme předsednictví EU. Méně kategoricky odmítá polský požadavek Německo, kde je proti odcházející kancléřka Angela Merkelová, zatímco řada dalších politiků jej podporuje.

Mluvčí komise v úterý prohlásil, že společné financování zdi Brusel neumožní, Varšava však zato má možnost z fondu určeného pro správu hranic EU financovat například posílení ostrahy prostřednictvím dronů či bezpečnostních technologií. Sedmadvacítka má v tomto fondu na příštích sedm let 6,8 miliardy eur. Pokud by však Varšava chtěla peníze, které má k dispozici ze společných fondů, využít ke stavbě zdi, bude je komise vymáhat zpět, dodal mluvčí.

EK podle něj zároveň dále usiluje, aby Polsko vpustilo do země zástupce unijní pohraniční stráže (Frontex), kteří mohou pomoci například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Podle odhadů polských úřadů jich je u hranic několik tisíc. Polsko však odmítá asistenci unijních úřadů a nechce žádné běžence do země vpouštět. Stejně jako ostatní unijní země Varšava veškerou odpovědnost za situaci lidí na hranicích připisuje Bělorusku, které by podle ní mělo zařídit jejich repatriaci či jim udělit azyl.

Unijní státy tento týden upřesňují podrobnosti nového balíčku sankcí proti běloruskému režimu, který je zacílen zejména na společnosti pomáhající s přepravou migrantů k hranicím Polska a pobaltských zemí. Komise kromě toho pokračuje ve snaze přesvědčit zvláště blízkovýchodní státy, aby omezily cesty svých obyvatel do Běloruska. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dostává EU postupně pod kontrolu proud lidí mířících k hranicím touto cestou. Irák plánuje tento týden odvézt první skupinu svých obyvatel zpět z Běloruska do vlasti. Turecko, Libanon či Spojené arabské emiráty omezily lety do Běloruska, nebo se je chystají omezit.

Témata:  EU,  Polsko,  migrace