Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Itálii začal proces kvůli pádu mostu, při němž v roce 2018 zemřelo 43 lidí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

V italském Janově dnes začal soudní proces kvůli pádu mostu, při němž v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Informovala o tom agentura ANSA. Obžalobě čelí 59 osob, vyslechnuto bude přes 170 svědků a připuštěno bylo i více než 300 civilních žalob. První jednací den skončil po dvou hodinách, soud se znovu sejde až po prázdninách.

Ve velkém staně ve dvoře janovského justičního paláce sledovalo zahájení procesu několik desítek lidí. Předsedovi senátu Paolovi Leprimu trvalo hodinu, než přečetl jména všech účastníků procesu a po dvou hodinách jednání odročil na 12. září. Líčení je podle harmonogramu naplánováno až do konce července příštího roku.

"Soud začíná, po téměř čtyřech letech máme velká očekávání. Očekáváme, že tento proces přinese spravedlnost, že objasní příčiny a odpovědnost, které vedly ke smrti našich příbuzných," uvedla v den prvního slyšení mluvčí sdružení obětí zřícení mostu Egle Possettiová. "Jinak by smrt našich blízkých byla zbytečná a nemohli by odpočívat v pokoji," řekla.

Mezi obžalovanými jsou bývalí manažeři společnosti Autostrade per l'Italia (Aspi), která měla most v době jeho zřícení ve správě, a firmy Spea, která prováděla údržbu a kontrolu konstrukce, ale také bývalí úředníci ministerstva dopravy. Obžalovaní jsou mimo jiné z mnohanásobného zabití, zanedbání úředních povinností, ohrožení bezpečnosti dopravy či padělání dokumentů.

Podle prokuratury velká část obžalovaných o zanedbané údržbě věděla a mohla předpokládat, že se most může zřítit. Firmy Aspi a Spea se dalšímu stíhání vyhnuly dohodou o mimosoudním vyrovnání, podle které zaplatí 30 milionů eur (zhruba 750 milionů korun).

Tvrzení obžaloby dnes odmítl advokát bývalého šéfa Aspi Giovanniho Castellucciho. "Prokáže se, že se most zřítil kvůli vadě v konstrukci," uvedl advokát Giovanni Accinni, podle kterého to ukazuje posudek znalců zadaný soudem. Defekt podle něj nebylo možné před zřícením objevit. Castellucci podle advokáta nenese za zřícení mostu žádnou trestní odpovědnost.

"Je to špička ledovce, protože problémy se netýkaly jen Morandiho mostu, ale veškeré infrastruktury v zemi," uvedla Possettiová s tím, že s ohledem na množství svědků potrvá proces nejspíše dlouho. "Z této zkoušky se může zrodit jiná Itálie," řekla.

V září se soud bude muset vypořádat se žádostmi dalších poškozených o účast na procesu. Nyní je takových žádostí 330, ale podle médií se chce k procesu přidat ještě nejméně dalších 300 subjektů. Jedná se například o firmy, kterým se v souvislosti s pádem mostu snížil obrat. Odborníci se obávají, že tak velký počet poškozených by mohl proces výrazně zpomalit.

Most v Janově, postavený v 60. letech minulého století a pojmenovaný po svém autorovi Riccardu Morandim, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou Riviérou. Jeho část se zřítila 14. srpna 2018. Mezi třemi desítkami aut, které spadly se zřícenou částí mostu, byl i kamion s českým řidičem, který nehodu přežil. Zbytky mostu byly posléze strženy a na jeho místě byl v srpnu 2020 otevřen nový most.

Témata:  Itálie zřícený most v Janově (14.8.2018) soudy

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.