Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Německu rychle tají ledovce, z pěti zůstanou jen čtyři

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Ledovce v německé části Alp rychle roztávají, ze stávajících pěti brzy zůstanou jen čtyři. Rychlost tání se výrazně zvýšila na přelomu tisíciletí, říká podle agentury DPA odborník Christoph Mayer z bavorské akademie věd.

Podle posledního měření z konce roku 2018 měly alpské ledovce v Německu plochu 44,6 hektaru a objem asi čtyř milionů kubických metrů. Oproti stavu z roku 2010, kdy se udávalo 70 hektarů, se tak ledovcová plocha zmenšila o třetinu. Ještě před 200 lety se odhadovalo, že ledovce zaujímají plochu 400 hektarů.

Jižní část ledovce Schneeferner v Bavorských Alpách už podle Mayera vlastně neexistuje. "Ledové zbytky zmizí zcela jistě do několika let," řekl. Nedaleko leží Severní Schneeferner, který vznikl rozdělením původně jediného ledovce okolo roku 1900. Dalšími třemi německými ledovci jsou Höllentalferner, Blaueis a Watzmanngletscher. Ten poslední je pak považován za nejohroženější.

Podle Mayera je otázkou, zda Watzmanngletscher může být považován ještě za ledovec, nebo jen za ledovou masu. V ledovci se totiž led pohybuje vlivem zemské tíže podobně jako voda v řece, ale Watzmanngletscher již takřka žádný posun nevykazuje, neboť leží v úžlabině.

Ledovce vznikají dlouholetou kompresí sněhu, kdy napadaný sníh z uplynulé zimy během léta nestačí odtát. Pokud je hromadění sněhu rychlejší než odtávání, ledovec sílí. V uplynulých desetiletích, kdy rostla průměrná teplota, je ale akumulace pomalejší než tání, což vede ke zmenšování plochy i mocnosti německých ledovců.

Témata:  ledovec Alpy globální oteplování Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.