Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Německu rychle tají ledovce, z pěti zůstanou jen čtyři

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Ledovce v německé části Alp rychle roztávají, ze stávajících pěti brzy zůstanou jen čtyři. Rychlost tání se výrazně zvýšila na přelomu tisíciletí, říká podle agentury DPA odborník Christoph Mayer z bavorské akademie věd.

Podle posledního měření z konce roku 2018 měly alpské ledovce v Německu plochu 44,6 hektaru a objem asi čtyř milionů kubických metrů. Oproti stavu z roku 2010, kdy se udávalo 70 hektarů, se tak ledovcová plocha zmenšila o třetinu. Ještě před 200 lety se odhadovalo, že ledovce zaujímají plochu 400 hektarů.

Jižní část ledovce Schneeferner v Bavorských Alpách už podle Mayera vlastně neexistuje. "Ledové zbytky zmizí zcela jistě do několika let," řekl. Nedaleko leží Severní Schneeferner, který vznikl rozdělením původně jediného ledovce okolo roku 1900. Dalšími třemi německými ledovci jsou Höllentalferner, Blaueis a Watzmanngletscher. Ten poslední je pak považován za nejohroženější.

Podle Mayera je otázkou, zda Watzmanngletscher může být považován ještě za ledovec, nebo jen za ledovou masu. V ledovci se totiž led pohybuje vlivem zemské tíže podobně jako voda v řece, ale Watzmanngletscher již takřka žádný posun nevykazuje, neboť leží v úžlabině.

Ledovce vznikají dlouholetou kompresí sněhu, kdy napadaný sníh z uplynulé zimy během léta nestačí odtát. Pokud je hromadění sněhu rychlejší než odtávání, ledovec sílí. V uplynulých desetiletích, kdy rostla průměrná teplota, je ale akumulace pomalejší než tání, což vede ke zmenšování plochy i mocnosti německých ledovců.

Témata:  ledovec,  Alpy,  globální oteplování,  Německo

Aktuálně se děje

25. září 2026 15:02

Bratr princezny Diany udělal s knihou chybu. Hrozí její stažení z prodeje

Krádež kopií v Nizozemsku i prohlášení Buckinghamského paláce. S tím už se musel vypořádat Charles Spencer, bratr tragicky zesnulé princezny Diany, v souvislosti s novou knihou, která pojednává i o jeho slavné sestře. Nyní čelí výzvě, aby dílo stáhl z knihkupectví, protože obsahuje faktickou chybu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.