Německé volby pomalu končí. Místy se stojí dlouhé fronty

Volební místnosti se otevřely v 8:00 a zavřou se v 18:00. Hlasovat v 83milionovém Německu může 60,4 milionu lidí, kteří mají k dispozici na 60.000 volebních místností. Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou. Očekává se, že podíl korespondenčních a prezenčních hlasů může být vyrovnaný. Důvodem je rostoucí obliba poštovního hlasování a také pandemie nemoci covid-19. Korespondenčně hlasovala i Merkelová, která po volbách odejde z politiky.

Osobně dnes naopak hlasoval v berlínské čtvrti Dahlem spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Voliče vyzval, aby využili svého práva a rovněž ve volbách hlasovali. "Demokracie je živá, když se do ní lidé zapojí a účastní se... Každý hlas se počítá," uvedl prezident a zdůraznil, že Německo bude v nadcházejících letech čelit velkým výzvám, mimo jiné následkům pandemie covidu-19 či klimatických změn.

Svůj hlas do volebních uren vhodili i všichni tři kandidáti na kancléře. Olaf Scholz z SPD a Annalena Baerbocková ze strany Zelených hlasovali shodně v Postupimi, ve které sami do parlamentu kandidují. Předseda CDU a kandidát konzervativní unie Armin Laschet hlasoval v rodných Cáchách, předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder v Norimberku.

Podle agentury DPA se zatím hlasování obešlo bez větších problémů. Ve dvou berlínských okrscích museli ráno pomáhat se zaseklými zámky hasiči. Ve Wuppertalu na západě Německa nemohli voliči několik hodin do pěti volebních místností, protože se v jejich okolí našla bomba z druhé světové války. Kolem poledne se ji ale podařilo zneškodnit. V některých obcích, které v červenci postihly ničivé povodně, se dnes volí v provizorních stanech.

Na mnoha místech v Berlíně se museli voliči obrnit trpělivostí, protože se u volebních místností tvořily dlouhé fronty. V hlavním městě se konají kromě parlamentních také zemské volby a referendum o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.

Předvolební průzkumy v parlamentních volbách mírně favorizují SPD před unií CDU/CSU, které sondáže předpovídají nejhorší volební výsledek v dějinách poválečného Německa. Poslední volby Merkelová vyhrála s 32,9 procenta hlasů, nyní by její unie mohla ztratit i více než osm procentních bodů.

Ani vítězství ale SPD, nebo CDU/CSU nezaručí kancléřské křeslo. Záležet bude na vyjednávací obratnosti stran, které zřejmě budou potřebovat k sestavení vlády další dva koaliční partnery. Jedním z nich budou Zelení, které by mohli doplnit liberální svobodní demokraté (FDP) nebo postkomunistická Levice. V úvahu přichází také pokračování stávající velké koalice SPD a CDU/CSU, která se ale jeví jako nepravděpodobná.

Zatímco prognózy budou známé hned po uzavření volebních místností a předběžné konečné výsledky volební komise oznámí v noci na pondělí, vznik vlády může trvat dlouhé týdny až několik měsíců. To může znamenat, že Merkelová bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Témata:  volby v Německu,  Německo