Pistorius novinářům rovněž řekl, že prověřování dostupnosti moderních tanků Leopard 2 v zásobách německé armády a zbrojního průmyslu je takřka hotovo. Podle televize ntv to znamená, že výsledek by mohl být znám možná ještě dnes.

"V otázce tanků zatím není nový postoj," řekl Pistorius. Německo čelí rostoucímu tlaku, aby poskytlo své tanky ukrajinské armádě, případně aby umožnilo spojencům, kteří tyto tanky mají, aby je předali Ukrajině.

Pistorius zdůraznil, že Německo je po USA spolu s Británií největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Německý ministr zopakoval, že v rámci jarního balíčku poskytne Německo ukrajinským silám výzbroj za takřka 1,1 miliardy eur (26,3 miliardy Kč). "Celkem jsem tak poskytli pomoc za 3,3 miliardy eur (79,7 miliardy Kč)," dodal Pistorius.

Součástí německého jarního balíku jsou samohybné protiletadlové kanóny Gepard nebo systémy protivzdušné obrany Patriot a IRIS-T SLM s potřebnou municí, zahrnutý je ovšem také výcvik ukrajinských vojáků.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Stoltenberg je přesvědčen, že otázka tanků bude brzy vyřešena. Uvedl, že tanky Ukrajina potřebuje k obraně a k opětovnému dobytí svých oblastí okupovaných Ruskem. Konečné rozhodnutí musí podle něj udělat německý kancléř Olaf Scholz. Ten opakovaně zdůrazňuje, že Německo bude v otázce dodávek zbraní jednat v přísné shodě se spojenci.

Šéf NATO na jednání rovněž ocenil jednotu spojenců a jejich ochotu zásobovat Ukrajinu zbraněmi. "Putin musí vědět, že na bojišti nezvítězí," řekl Stoltenberg o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, který loni v únoru invazi na Ukrajinu nařídil.

Německo obdrželo od Polska žádost o povolení předat tanky Leopard Ukrajině

Polsko zaslalo Německu oficiální žádost o povolení poskytnout své tanky Leopard 2 Ukrajině. Na twitteru to napsal polský ministr obrany Marius Blaszczak. Zdroj z německé vlády posléze přijetí polské žádosti potvrdil, uvedla agentura Reuters. Varšava podle ní zvyšuje tlak na Berlín, aby s předáním tanků německé výroby souhlasil. Německo, jehož souhlas je nutný, se zatím drží zpátky, neboť se obává z eskalace konfliktu, který loni v únoru vyvolala Moskva.

"Němci už obdrželi naši žádost o souhlas s přesunem tanků Leopard 2 na Ukrajinu," napsal Blaszczak. "Apeluji také na německou stranu, aby se připojila ke koalici zemí podporujících Ukrajinu tanky Leopard 2. Je to naše společná věc, protože jde o bezpečnost celé Evropy," dodal šéf polského resortu obrany.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v minulých dnech uvedl, že Varšava sestavuje koalici zemí ochotných poslat leopardy na Ukrajinu. Řekl rovněž, že požádá Německo o povolení s vysláním těchto bojových vozidel Ukrajincům, ale zároveň se nechal slyšet, že Polsko může tanky Ukrajině dát v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být.

O tanky Leopard německé výroby žádá Ukrajina, která doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních bitevních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět Rusy okupovaná území. Polsko Kyjevu nabízí 14 těchto tanků.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli řekla, že pokud by se někdo na Berlín obrátil, zda může své tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat, německá vláda "by se nepostavila proti". Podotkla ovšem, že nikdo zatím s takovým dotazem nepřišel.

Německo čelí rostoucímu tlaku, aby poskytlo své tanky ukrajinské armádě, případně aby umožnilo spojencům, kteří tyto tanky mají, aby je předali Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že v otázce možného dodání německých tanků Leopard ukrajinské armádě zatím nenastala žádná změna. Stoltenberg poznamenal, že ve věci tanků očekává rychlé rozhodnutí. Pistorius rovněž řekl, že partnerské země mohou zahájit výcvik ukrajinských tankistů v používání leopardů.

Agentura AP už dříve poznamenala, že Německo patří mezi nejvýznamnější poskytovatele zbraní pro Ukrajinu, nicméně vzhledem k historickým zkušenostem a zažité politické tradici je při každém dalším kroku ve vojenské podpoře opatrné. Za tuto váhavost si kabinet kancléře Olafa Scholze vysloužil kritiku zejména Polska a pobaltských zemí, které se považují za nejvíce ohrožené možnou další ruskou agresí.