"Bundeswehr je v situaci, kdy bohužel nemůže dávat (Ukrajině další) zbraně, pokud chci i nadále garantovat národní a alianční obranu, a to chci a to také budu," nechala se ve čtvrtek slyšet německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD). Velmi podobně se v rozhovoru pro magazín Spiegel aktuálně vyjádřil i její stranický šéf a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož německá armáda z velké části vyčerpala své možnosti dodávat Ukrajině další zbraně.

Slova spolkových politiků přicházejí navzdory tomu, že Německo zatím Ukrajině poskytlo ve vztahu ke svému hrubému domácímu produktu výrazně nižší pomoc než země jako Estonsko, Polsko, Litva, ale třeba také Spojené státy, Česko či Slovensko. Před Německem jsou v tomto srovnání i Británie, Francie nebo Itálie.

Na jeden z hlavních důvodů - pokud se pomine možná politická neochota Berlína, kterou ale němečtí politici popírají - upozorňuje v tomto týdnu zveřejněná studie ekonomického institutu Ifo. Podle ní je po letech míru na evropském kontinentu a dlouhodobém šetření v resortu obrany bundeswehr v mnoha ohledech výrazně slabší než před 30 lety. Například počet hlavních bojových tanků od roku 1992 klesl o 88 procent, počet bojových letadel a vrtulníků o 78 procent. Navíc zdaleka ne všechny jsou bojeschopné, o čemž svědčí četné mediální zprávy z posledních let.

Třeba v květnu 2018 byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter německé armády. K okamžitému nasazení bylo rok předtím v průměru připraveno jen 13 z 58 dopravních vrtulníků NH90, 12 z 52 vrtulníků Tiger a tři z 15 dopravních letounů A400M. Z celkového počtu 244 tanků Leopard 2 jich bylo možné do bojové akce nasadit v průměru 105. Podobně neutěšený stav panoval u námořnictva, kde ze 13 fregat bylo bojeschopných pouze pět a z šesti ponorek třídy 212A dokonce jen jedna.

O tom, že dnes na tom německá armáda není zásadně lépe, svědčí únorové vyjádření generálporučíka Alfonse Maise, podle něhož jsou možnosti bundeswehru podporovat spojence "extrémně omezené". Jako nepřipravenou kritizovala německou bezpečnostní a obranou politiku bývalá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU).

Na nedostatečné investice do armády a zbraní ukazuje i letošní německý rozpočet, který pro obranu podle Ifo počítá s 50,3 miliardy eur (1,2 bilionu Kč), tedy 1,3 procenta hrubého domácího produktu, což je daleko za dvouprocentním cílem Severoatlantické aliance.

Ministryně obrany Lambrechtová z podfinancování armády viní dnes opoziční konzervativní unii CDU/CSU, jejíž politici - včetně nynější šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové - německý resort obrany vedli dlouhá léta. "Když toto ministerstvo CDU/CSU řídila 16 let, tak si musíte položit otázku: 'Kdo je zodpovědný za to, že na tom bundeswehr je takhle?'," podotkla.

Ani Lambrechtové sociální demokraté, kteří v koalici s CDU/CSU za éry kancléřky Angely Merkelové vládli 12 z oněch 16 let, však nejsou známi tím, že by v minulosti tlačili na rychlé zvyšování obranného rozpočtu. Právě naopak. Proto bylo pro mnohé překvapením, když zrovna kancléř za SPD, která si říká mírová strana, po ruské invazi na Ukrajinu oznámil zásadní změnu ve spolkové obranné politice. "Od nynějška rok co rok budeme do naší obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu," prohlásil Scholz v parlamentu. Slíbil také zvláštní fond na modernizaci armády o objemu 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč).

Podle studie Ifo ale ani tato částka nebude dostatečná. "Jednorázový zvláštní fond nebude v žádném případě stačit k úplnému vyrovnání nedostatku finančních prostředků z minulých let, k rychlému odstranění všech nedostatků a k udržitelné reorganizaci bundeswehru," myslí si výzkumník Ifo Florian Dorn. Německá armáda podle něj bude každoročně navíc potřebovat dalších zhruba 25 miliard eur (609 miliard korun).

I jejich dopad bude ale vidět až ve střednědobém horizontu.