Pro Česko je podle ní dobře, že není předsednickou zemí již nyní a že přebere vůdčí roli od velmi výrazné Francie. Mohlo by těžit i z dříve nebývalé jednoty unie vyvolané jasnou reakcí na ruskou agresi.

Na přípravě českého předsednictví začaly pracovat desítky českých diplomatů, expertů a úředníků v Bruselu již dlouho před tím, než ruský prezident Vladimir Putin před měsícem nařídil zaútočit na Ukrajinu, čímž zcela změnil každodenní bruselskou realitu.

"Agenda narostla, je daleko emotivnější a psychicky více zatěžující," popisuje česká diplomatka mnohdy velmi náročná jednání výboru velvyslanců (Coreper), v němž se v těchto týdnech dohadují mimo jiné podrobnosti rychle přijímaných bezprecedentních unijních sankcí proti Rusku. Válka se podle ní promítá prakticky do všech tematických oblastí, a protože EU nechce zanedbávat ani běžnou agendu, práce je výrazně více. Zatímco před covidovou krizí měli velvyslanci pravidelné zasedání jednou týdně a po vypuknutí pandemie i několikrát, od poloviny února jednají každý den a většinou i o víkendech.

"Spousta věcí, které se dřív zdály podstatné, se nyní odehrává na nižší úrovni, aby se ministři mohli věnovat tomu nejpodstatnějšímu," vysvětluje Hrdá. Ministerská zasedání podle ní téměř zcela ovládla témata spojená s Ukrajinou a Ruskem a další agendu řeší primárně velvyslanci, což patrně ještě nějakou dobu potrvá.

Česko má podle ní v tomto směru výhodu, že je před ním v čele EU Francie, která pojala předsednictví velmi nákladně a má k dispozici masivní úřednický aparát.

"V tuhle chvíli je velkou výhodou, že předsedá velká země, která ty kapacity má. Francie se v případě Ukrajiny chová velmi konstruktivně, velmi dobře, posouvají ty věci velmi rychle dopředu," soudí česká velvyslankyně. Předsednická země navíc musí vystupovat jako nestranný prostředník jednání mezi ostatními členskými státy a upozadit své názory, což by podle Hrdé pro Česko vzhledem k jasnému postoji vlády vůči Rusku byla škoda. Francouzský prezident Emmanuel Macron chtěl podle analytiků aktivního předsednictví využít při své snaze o znovuzvolení v dubnových prezidentských volbách, čemuž odpovídaly ambiciózní cíle stanovené ještě před ruskou invazí. Ta se podle Hrdé promítne do většiny témat nejen francouzského, ale i českého předsednictví.

Větší důraz se vzhledem k bezprecedentní vlně uprchlíků bude klást na migraci, klíčovým tématem bude energetická bezpečnost či soběstačnost a odolnost EU.

"Asi se začne za francouzského předsednictví a na nás se budou všichni dívat, jestli jsme schopní ty jednotlivé body uzavírat," odhaduje velvyslankyně. Není vyloučeno, že se během českého předsednictví navíc bude znovu otevírat otázka společných unijních peněz, která byla dominantním tématem už za předchozí koronavirové krize, kdy se EU shodla na historicky prvním společném zadlužení. Některé zejména jihoevropské země již nyní mluví o tom, že by si unie měla kvůli nákladům spojeným s válkou vzít další půjčku, sever a západ EU jsou spíše proti.

"Po koronové krizi jsme si vyzkoušeli národní plány obnovy a najednou zjišťujeme, že budou potřeba další peníze na něco úplně jiného. Budeme se muset vyrovnat s tím, že situace v Evropě bude daleko komplikovanější," odhaduje složitost českého předsednictví velvyslankyně. Naopak jeho výhodou by mohla být nebývalá jednota, s níž členské státy od začátku války vystupují a dosud s ní řešily například otázky sankcí či přílivu uprchlíků. Pevnost této jednoty ovšem podle řady diplomatů prověří již nadcházející summit unijních lídrů, kteří se budou bavit o případném embargu na dovoz ruských energií, na něž mají zatím velmi rozdílné názory.