Podle odhadů obou organizací se bude letos s hladem potýkat až 181 milionů lidí, přičemž mimořádně postiženy budou ženy.

Zpráva s názvem Nebezpečné otálení: Cena za nečinnost kritizuje mezinárodní společenství, které podle ní reaguje příliš pozdě a nedostatečně a nedokáže bránit "opakujícím se a předvídatelným" krizím.

Podle autorů zprávy Británie loni snížila pomoc východní Africe na polovinu. Roku 2017 britská vláda poskytla v rámci mezinárodní pomoci v boji proti hladu 861 milionů liber (25 miliard korun), loni třem východoafrickým státům, které jsou nyní hladem nejvíce ohroženy, pomohla 219 miliony liber.

"Politici navzdory hromadícím se varovným signálům reagovali žalostně - příliš pozdě a velmi nedostatečně - takže dopustili, že miliony lidí čelí katastrofálnímu hladu. Byl jsem nedávno v suchem postižených oblastech v Etiopii a Keni. Setkal jsem se s pastevci, například s Mustafou v (etiopské) oblasti Somali, který až na jeden kus přišel o veškerý dobytek a o čtyři ze svých osmi odolných velbloudů. Lidé velmi trpí, mnozí odcházejí nebo bojují o zdroje a ti nejzranitelnější už umírají," sdělil k situaci ve východní Africe John Plastow z britské sekce Oxfam.

Podle zprávy se kumulují důsledky sucha způsobeného klimatickou změnou s následky epidemie covidu-19. Ve zmíněných třech zemích se za necelých deset let ztrojnásobila zadluženost států - z 20,7 miliardy dolarů (485 miliard korun) v roce 2012 na 65,3 miliardy dolarů v roce 2020. Tato situace snižuje možnosti zajišťovat veřejné služby a sociální ochranu.

Mluvčí Save the Children Shako Kijalaová řekla, že jsou humanitární pracovníci svědky velmi vážné podvýživy. Akutně se potýká se závažnou podvýživou 5,7 milionu dětí. "OSN varovala, že nebudeme-li reagovat rychle, hrozí v Somálsku smrt 350.000 dětí," řekla Kijalaová.