Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve východním Středomoří doutná konflikt, Turecko hodlá začít s ropnými vrty

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Turecko by na základě dohody s Libyí mohlo v horizontu tří nebo čtyř měsíců začít zkoumat přítomnost ropy ve východní části Středozemního moře. Podle agentury Reuters to oznámil turecký ministr pro energetiku Fatih Dönmez. Legitimitu dohody mezi Tureckem a Libyí však zpochybňují další země v regionu včetně Řecka.

Libyjská vláda uznávaná OSN podepsala dohodu o námořní hranici s Tureckem v minulém roce. Turecko tvrdí, že na základě dohody vznikla výlučná ekonomická zóna v oblasti od jeho jižního pobřeží až po severovýchodní pobřeží Libye. Proti dohodě se ale vymezují Řecko a Kypr, které tvrdí, že dohoda je nezákonná. Podle řecké vlády totiž nerespektuje mořské právo, protože námořní zóny Turecka a Libye spolu nesousedí.

Proti ujednání, s nímž zároveň libyjská mezinárodně uznávaná vláda podepsala dohodu o vojenské pomoci Turecka, se staví také Evropská Unie.

Plánovaná turecká aktivita by mohla ještě zvýšit napětí, které v regionu léta panuje kvůli sporům o vlastnictví přírodních zdrojů a staví Turecko proti Kypru, Řecku, Egyptu a Izraeli. Turecko by také mohlo čelit sankcím ze strany Evropské unie.

Ministr Dönmez také zvlášť oznámil, že vrtná loď Fatih zahájí 15. července svoji první operaci v Černém moři, v den výročí potlačení pokusu o vojenský převrat, ke kterému došlo v Turecku v roce 2016.

Témata:  Turecko Libye Řecko EU ropa

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.