reklama

Jen 16 procent respondentů nicméně označilo za velmi pravděpodobné, že federální legislativa v nejbližším roce pravidla prodeje zbraní zpřísní. V Senátu pak dnes narazil na republikánský odpor demokraty navrhovaný zákon o vnitřním terorismu.

Kroky směrem k omezení některých zbraní v obecné rovině "silně podporuje" 44 procent účastníků průzkumu, dalších 21 procent je "spíše podporuje". To by znamenalo nárůst podpory oproti loňskému roku, kdy průzkumy ukazovaly jen těsnou většinu stoupenců striktnější regulace.

Při dotazech na konkrétní opatření bývá podpora vyšší, což je také případ nejnovějšího průzkumu. Pro zákaz prodeje útočných pušek se vyslovilo 67 procent dotázaných, přičemž 53 procent vyjádřilo silnou podporu, a podobná čísla se pojí s otázkou na zákaz vysokokapacitních zásobníků. Vytvoření národní databáze s informacemi o všech prodejích zbraní silně nebo spíše podpořilo 57 procent, resp. 18 procent respondentů a zavedení povinného prověřování zákazníků při všech prodejích podpořilo celkem 88 procent.

Jde přitom o opatření, o nichž se ve Spojených státech diskutuje už roky, zatímco neustále přibývají další a další případy masového zabíjení střelnými zbraněmi. Kolika z nich by zmiňované kroky zabránily, je diskutabilní, nicméně ty nejkrvavější bývají páchány útočnými puškami. Jejich zákaz i další opatření se už řadu let snaží prosadit politici Demokratické strany včetně současného amerického prezidenta Joea Bidena, jejich snahy ale opakovaně naráží na odpor republikánů.

Ten se projevil i při dnešním hlasování v Senátu, kde se demokraté snažili prosadit nový zákon o vnitřním terorismu. Návrh minulý týden hladce prošel Sněmovnou reprezentantů, která jej přijala v reakci na hromadnou vraždu v supermarketu v Buffalu. Cílem opatření bylo mimo jiné otevřít debatu o složitějších otázkách, jako například o kontrole zbraní. Proti návrhu se dnes ale postavili všichni republikánští senátoři kromě jednoho. K přijetí zákona bylo přitom potřeba spolupráce nejméně deseti opozičních zákonodárců.

Spojené státy jsou zemí s největším počtem zbraní na světě drženými soukromými osobami, alespoň jednu střelnou zbraň má doma kolem 40 procent obyvatel. Každému Američanovi podle platného výkladu nejvyššího soudu garantuje právo vlastnit zbraň druhý dodatek ústavy. Běžně si Američané mohou pistole či pušky pořizovat od dosažení 21 let, v některých státech už od 18 let.

To je i případ Texasu, kde v úterý 18letý mladík postřílel na základní škole v městečku Uvalde 19 dětí a dvě učitelky. Během předchozího týdne si podle médií legálně zakoupil dvě útočné pušky a stovky nábojů, přičemž v důsledku volných texaských zákonů nemusel na vydání zboží čekat. Nový průzkum Morning Consult naznačuje, že velká většina Američanů podporuje povinné třídenní čekání na zakoupenou zbraň i federální věkovou hranici na úrovni 21 let.

Ovšem očekávání, že v nejbližší době Kongres schválí restrikce v oblasti zbraní, nejsou velká, jak u veřejnosti, tak u médií. Republikánští zákonodárci, jejichž voliči zpřísňování zákonů podporují výrazně méně než ti demokratičtí, nedávají najevo žádnou zásadní změnu dlouhodobého postoje, že jakákoli regulace prodeje narušuje ústavní právo občanů. To ukázalo i dnešní hlasování v Senátu, ačkoliv u některých republikánů je nyní znát větší otevřenost podobným diskuzím, píše agentura AP.

Nová analýza kongresového reportéra deníku The New York Times uvádí, že postoj republikánských zákonodárců pramení zejména z obavy z reakce tvrdého jádra jejich voličů, které rozhoduje stranické primárky. "Republikáni... chápou, že by je nečekala žádná velká politická odměna, když by se přidali ke snaze uzákonit omezení přístupu ke zbraním, včetně těch ve stylu útočných pušek," píše Carl Hulse. "Zato vědí úplně jistě, že by schytali kritiku a s největší pravděpodobností by se ocitli v souboji s vyzyvatelem v primárkách, který by je mohl připravit o post," dodává.