Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vládní krize na Slovensku: Co má v plánu Čaputová?

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Facebook

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová by zvažovala i jmenování úřednického kabinetu, pokud by parlament na nadcházející mimořádné schůzi vyslovil nedůvěru premiérovi Peteru Pellegrinimu. Čaputová to řekla v diskusní relaci soukromého Rádia Expres. Slovensko velké zkušenosti s vládou úředníků nemá, Česko mělo od roku 1998 již tři úřednické kabinety.

Slovenská opozice, která nemá v parlamentu většinu, se pokusí odvolat Pellegriniho kvůli tomu, že ponechal ve funkci státní tajemnici (náměstkyni) ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou, spojovanou s podnikatelem obviněným kromě jiného z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka. Případné vyslovení nedůvěry premiérovi znamená podle slovenské ústavy pád celého kabinetu. Prezidentka by pak mohla jmenovat nového předsedu vlády. Zmíněná schůze parlamentu je naplánovaná na pátek.

"Zvažovala bych všechny ústavní možnosti. Jednou z nich je skutečně jmenování dočasné úřednické vlády," uvedla Čaputová.

Opozice vyvolala jednání parlamentu o návrhu vyslovit nedůvěru Pellegrinimu jen zhruba půl roku před plánovaným termínem voleb.

Slovensko mělo přechodnou vládu v roce 1994 poté, co sněmovna vyslovila nedůvěru tehdejšímu premiérovi Vladimírovi Mečiarovi. V čele takzvaného dočasného kabinetu stál Jozef Moravčík.

Při vytváření nové vlády na Slovensku je výběr premiéra na prezidentovi. Tuto pravomoc loni využil tehdejší prezident Andrej Kiska, aby ovlivnil složení nového kabinetu v čele s Pellegrinim. Ten ve funkci premiéra vystřídal Roberta Fica, který rezignoval v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.

Témata:  Slovensko Zuzana Čaputová Peter Pellegrini

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.