reklama

"Naším zájmem je, aby se taková situace již nikdy neopakovala a abychom byli na krizové situace lépe připraveni," říká Renata Altová, která ve Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Altová, která je poslankyní liberální FDP, pochází ze západoslovenské Skalice u hranic s Českem a před trvalým usazením v Německu působila v československých a slovenských diplomatických službách.

Původ v někdejším Československu má i Petr Bystroň, který do Německa přišel v září 1988 s rodiči jako politický uprchlík. "Omezení volného pohybu kvůli koronaviru samozřejmě znepříjemnila život lidem na obou stranách hranic. Ty nepříjemnosti vedly k určitým třenicím, ale ne ke zhoršení dlouhodobě stabilních vztahů," říká Bystroň z protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), který je jedním z místopředsedů parlamentní skupiny vedené Altovou.

Ani jejich sociálnědemokratická kolegyně Marianne Schiederová si nemyslí, že pandemie vztahy zhoršila. "Samozřejmě ale byly uzavírky hranic velmi bolestivé," říká. K tomu Altová poznamenává, že obzvláště mladá generace byla šokovaná, protože se poprvé setkala s ozbrojenými vojáky na dosud volně průchozích hranicích, "Říkali, že to ještě nikdy nezažili, že to slyšeli jen od svých rodičů," dodává Altová. "Doufám, že to je ponaučení pro všechny, kteří neustále pouštějí ke slovu nacionalismus a národní vymezování se," zdůrazňuje Schiederová.

Jako hořkou zkušenost, která se nesmí opakovat, hodnotí uzavírku hranic Wolfgang Wetzel, který je ve zmíněné parlamentní skupině místopředsedou za Zelené. Wetzel, který pochází ze saské části Krušných hor, zdůrazňuje, že z Berlína je to do Prahy ze všech evropských hlavních měst nejblíže. "Takže německo-české přátelství má pro Německo obzvláštní hodnotu a i pro mě osobně. Obě naše země se v uplynulých letech stále sbližovaly," říká. Podle Wetzela již nejde jen o hospodářskou provázanost, ale i o kulturní a sousedské propojení. "Mnoho lidí prožívá každý den a zcela prakticky německo-české přátelství, kdy dojíždí za prací," poznamenává.

Obě země nyní čekají parlamentní volby. Němci nové složení Spolkového sněmu vyberou 26. září, Češi pak budou hlasovat 8. a 9. října. Podle Bystroně o nové podobě vztahů rozhodnou především ty české volby. "Zahraničněpolitická linka německé politiky zůstane stejná, ať vyhraje (sociální demokracie) SPD či (konzervativní) CDU - stále silnější odbourávání státní suverenity a přenos kompetencí do Bruselu jsou konstantou u obou stran, stejně jako podpora další migrace do Evropy z Afriky a zemí Blízkého východu. Pokud se k moci dostanou v Čechách Piráti, otevřou těmto tendencím vrata dokořán i v ČR," říká.

Altová ani Schiederová žádné možné zhoršení vazeb mezi Prahou a Berlínem neočekávají. "Jsem si jistá, že všem demokratickým silám v Německu leží na srdci dobré sousedské vztahy," je přesvědčená Schiederová. "A pro spolkového kancléře Olafa Scholze by to platilo obzvláště," dodává o kancléřském kandidátovi sociální demokracie.

O blízkosti česko-německých vztahů na konci srpna před návštěvou Prahy hovořil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten o nadcházejících volbách řekl, že základ vzájemných vztahů je natolik pevný, že se stal zcela nezávislým na jakékoli politické a vládní konstelaci.

Vzájemné vztahy zůstanou na dobré úrovni i podle Altové, která ale vidí další možnosti pro rozvoj spolupráce, a to na úrovni celé Evropské unie. Jako příklad uvedla samostatné energetické a zásobovací cesty, ke kterým se Německo budováním plynovodu Nord Stream 2 či energetickou transformací včetně odchodu od jaderné energie uchýlilo. "I v této oblasti potřebujeme evropskou spolupráci a určit si společné cíle," říká. Svou hlavní úlohu poslankyně vidí v tom, že chce ukazovat vizi Evropské unie s pevným jádrem v podobně Německa, Francie, Česka, Rakouska a dalších států ve středu evropského bloku.

Nový impulz chtějí česko-německým vztahům dodat bavorský europoslanec Christian Doleschal a poslanec bavorského sněmu Gerhard Hopp. "Po smlouvě Německa a Československa o dobrém sousedství z roku 1992 a německo-české deklaraci z roku 1997 by mohl vzniknout nový dokument, který by dohody obnovil a který by rozdmýchal novou dynamiku," uvedl Doleschal v rozhovoru s ČTK. Novou dynamiku vztahů Doleschal pozoruje v Bavorsku díky ministryni pro Evropu Melanii Hummelové.

Doleschal s Hoppem se sami zaměřili na posílení vztahů bavorsko-českého pohraničí, pro jejich rozvoj vypracovali dvanáctibodový program, kterému dali motto Nový začátek pro srdce Evropy. "Obratu ve vztazích lze dosáhnout jen společně. Našim českým sousedům nechceme rozhodně nic vnucovat," řekl.

O tom, že vztahy nelze vynucovat, hovoří i poslanci Spolkového sněmu, když zmiňují Steinmeierovu návštěvu krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze. Zde prezident jako první hlava německého státu uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. "Bylo to dobré a důležité gesto. Učinil ho jistě bez očekávání nějakého protiplnění," říká Schiederová. Také Altová uvádí, že Německo žádné podobně silné gesto na oplátku nečeká. "Bylo to velké gesto k České republice, aby obyvatelé ČR viděli, že se Německo snaží vyrovnat s historií," říká.

Wetzel poznamenává, že jeho osobně více než státní akty dojímají aktivity občanských spolků nebo neziskových organizací, které se věnují reflexi společných dějin. Za příklad označil poutě smíření jako vzpomínky na osud vysídlených německých obyvatel Brna nebo činnost spolku Antikomplex, který společně s českou a německou mládeží pátral po zmizelých vesnicích v českém Krušnohoří. "Jedině usmířením se k sobě více přiblížíme, posílíme naši evropskou demokracii a zabráníme tomu, aby se něco podobného opakovalo," dodává.

reklama