Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Von der Leyenová: EU musí zvyšovat tlak na Rusko a dál podporovat Ukrajinu

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: Instagram

Evropská unie musí pokračovat ve zvyšování tlaku na Rusko a v podpoře Ukrajiny, řekla dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem, jehož země nyní předsedá sedmadvacítce. Ta je podle von der Leyenové připravena v lednu Kyjevu vyplatit první část z úvěrového programu o celkové výši 18 miliard eur (431 miliard Kč). Uvedly to agentury Reuters a DPA.

Šéfka EK na tiskové konferenci v nejsevernějším švédském městě Kiruna také poznamenala, že během osmi měsíců od začátku Ruskem vyvolané války na Ukrajině Moskva odstřihla 80 procent dodávek plynu do EU. Sedmadvacítka podle ní ale situaci díky diverzifikaci dodávek zvládla. "Tvrdá práce se vyplatila. Ceny plynu jsou teď nižší než před ruskou invazí," poznamenala.

Uvedla také, že tento měsíc Kyjev obdrží 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) ze schváleného úvěrového balíku. Ten má Ukrajině umožnit i nadále platit mzdy a důchody občanům a také pokračovat v provozu nemocnic, škol či ubytoven pro vnitřně vysídlené. Kyjev, pro nějž je půjčka bezúročná, ho může využít i na obnovu válkou zničené infrastruktury.

Von der Leyenová dnes s Kristerssonem diskutovali také o hospodářských vyhlídkách EU, přičemž dal švédský premiér najevo, že uskupení musí zlepšit svou dlouhodobou konkurenceschopnost. Podle šéfky EK je například nutné posoudit, jaké finanční prostředky potřebuje sektor čistých technologií v EU, aby byly zajištěny rovné podmínky se Spojenými státy, kde se mu nyní dostává masivní podpory.

Témata:  Ursula von der Leyenová EU Ukrajina Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.