Mezinárodní odborníci a experti v oblasti zdraví poukazovali na pandemii chřipky z roku 1918 jako na příklad globální katastrofy, která zabila až 50 milionů lidí. Pokud by se podobná nákaza stala dnes, mohla by zabít až 80 milionů lidí a zničit 5 % světové ekonomiky.
Světová zdravotnická organizace mezi lety 2011 – 2018 sledovala 1 483 epidemií na celém světě, včetně eboly a těžkého akutního respiračního syndromu.
Větší hustota obyvatelstva a schopnost cestovat znamená, že nemoc se může rychle šířit po celé Zemi. Vliv má také změna klimatu. Nejvíce jsou propuknutím choroby zasaženy chudší země, které nemají základní zdravotní péči.
„Světová zdravotnická organizace vyzvala světové vedoucí představitele, aby přijali sedm konkrétních opatření ke snížení rizika. Včetně sledování pokroku na mezinárodních vrcholných schůzkách, vytváření víceletých plánů, posílení koordinace OSN a budování systémů přípravy ve všech odvětvích,“ uvedla televize CNN.
