Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zelenskyj apeloval na státy skupiny G7, aby více pomohly Ukrajině

Summit G7 (Photo: Federal Government/Bundesregierung/Denzel)
Summit G7 (Photo: Federal Government/Bundesregierung/Denzel)
Foto: g7germany.de

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu vyzval vůdce zemí skupiny G7 k větší pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Zastavit ruskou agresi bude možné, jen když včas dostaneme vše, o co žádáme - zbraně, finanční podporu a protiruské sankce, řekl podle agentury AP Zelenskyj. Zdůraznil přitom především potřebu systémů protivzdušné obrany.

Ruská armáda v neděli po třech týdnech znovu ostřelovala ukrajinskou metropoli Kyjev a zasáhla obytné budovy. Při útoku zahynul 37letý muž, jeho manželka a dcera utrpěly zranění. Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko na síti Telegram napsal, že na Kyjev a Kyjevskou oblast bylo vypáleno 14 střel.

Zelenskyj uvedl, že některé z nich se podařilo ukrajinským obráncům sestřelit, nikoli ale všechny. Zároveň slíbil odplatu všem "pilotům, technikům a dalším lidem, kteří se na odpalování střel na Ukrajinu podílejí". "Všechny vás najdeme... A pokud si někdo myslí, že unikne odpovědnosti tvrzením, že jen plní rozkazy, pak se mýlí. Jestliže vaše střely dopadají na domovy, je to válečný zločin. Všechny vás čeká soud. A nikde se neschováte - ani na pobřeží Kaspického moře, přes které byly vaše střely vyslány, ani v Bělorusku," dodal.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruská armáda ostřelovala v sobotu některé oblasti Ukrajiny z běloruského území. Zelenskyj v projevu vyzval občany Běloruska, aby s ruskou armádou nespolupracovali. "Ruské vedení vás chce všechny zatáhnout do války, chce mezi nás zasít nenávist. Ale vy můžete odmítnout se této války účastnit. Vaše životy patří jen vám, ne někomu v Kremlu," dodal.

Zelenskyj podle Reuters požádal země G7 o sankce a protiletecké systémy

Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.

O potřebě dalších sankcí, dalších dodávek zbraní a další finanční podpoře hovořil Zelenskyj také v neděli ve svém každodenním videoposelství. "Ruskou agresi zastavíme jen tehdy, pokud dostaneme vše, o co žádáme, a v době, kdy to potřebujeme," řekl Zelenskyj. "Zbraně, finanční podporu a protiruské sankce," dodal k tomu, co Ukrajina k boji proti ruským invazním silám potřebuje.

Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy a ve které je zastoupena i Evropská unie, již v neděli na úvod třídenního summitu slíbila Ukrajině další podporu. Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že Ukrajina se může spolehnout na další masivní podporu od EU. Také německý kancléř Olaf Scholz, který vrcholnou schůzku hostí, prohlásil, že Německo bude ve shodě se spojenci, především s USA, Kyjevu dále pomáhat.

Spojené státy na summitu prosazují další společné protiruské sankce, mimo jiné zákaz dovozu zlata z Ruska nebo zavedení cenového stropu na ruskou ropu, aby Moskva nemohla na vysokých cenách energií vydělávat.

Témata:  G7 Volodymyr Zelenskyj

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.