Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stoltenberg: Země NATO dodají Ukrajině více zbraní, válka může trvat měsíce

Summit NATO, Jens Stoltenberg
Summit NATO, Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se dnes shodli na tom, že státy NATO dodají Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzivu na východě Ukrajiny, vést válku ještě dlouhé měsíce.

Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. "Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí," řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.

Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.

Podle Stoltenberga se dnes ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta "široká škála" zbraní.

Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.

Alianční země zesílí dodávky zbraní po nálezech masových hrobů u města Buča a v dalších oblastech v okolí Kyjeva, odkud se nedávno stáhla ruská armáda. O rozšíření dodávek zbraní dnes hovořily například ministryně zahraničí Německa či Británie. Berlín přitom ještě před začátkem invaze nechtěl své zbraně posílat do zahraničí.

"Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO," řekla po jednání šéfka britské diplomacie Liz Trussová.

Některé alianční státy jako například Maďarsko ovšem nadále odmítají Ukrajině zbraně dodávat a Kyjev tak dostává vojenské vybavení pouze od jednotlivých zemí, nikoli od NATO jako celku. "Jsem opatrně optimistický ohledně dodávek od některých spojenců, ale nejsem optimistický, že NATO jako celek dodá Ukrajině potřebné zbraně v dohledné době. To se může změnit, ale zatím to nevidím," citoval Kulebu po jednání ukrajinský list Jevropejska pravda. NATO podle něj slouží jako platforma k diskusi o dodávkách zbraní a povzbuzuje v nich členské země.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

15. listopadu 2025 16:49

Milion chvilek pro demokracii: Mikuláš Minář se vrací do čela

Ve spolku Milion chvilek pro demokracii, který svolává na pondělí demonstraci na pražském Staroměstském náměstí, došlo k významné změně v čele organizace. Dosavadního předsedu Lukáše Hilperta vystřídal zakladatel spolku a jeho někdejší předseda Mikuláš Minář. Minář byl ve spolku opět aktivně viditelný zhruba od září, kdy mimo jiné organizoval předvolební shromáždění. Podle jeho slov bude spolek v nadcházejících letech zapotřebí více než kdy dřív.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Křídové protesty v Bratislavě před oslavami 17. listopadu

OBRAZEM: Slovensko si Křídovými protesty připomíná 17. listopad, Fico ruší televizní projev

Přestože Slovensko letos nedrží svátek 17. listopadu, probíhají v zemi okolo výročí „sametové revoluce“ intenzivní protesty. Kritici premiéra Roberta Fica vyjadřují svůj nesouhlas netradičním způsobem, křídou píší protivládní hesla na chodníky. Tyto „Křídové protesty“ odstartovaly události z minulého týdne v Popradu, které upozornily na napětí mezi mladou generací a současnou vládou.