Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Znepokojivé aktivity Ruska a Číny. Kontrašpionáž USA vydala nezvyklé varování

Vladimir Putin a Donald Trump
Vladimir Putin a Donald Trump
Foto: kremlin.ru

Šéf amerického Národního střediska pro kontrašpionáž a bezpečnost William Evanina dnes vydal neobvyklé varování před snahami zahraničních aktérů vměšovat se do nadcházejících prezidentských voleb, které se uskuteční 3. listopadu.

Američtí voliči by podle něj měli věnovat zvýšenou pozornost zejména informacím, které sdílí na sociálních sítích, ověřovat zdroje a jakékoliv podezřelé zprávy nahlásit. O ovlivnění voleb by se podle Evaniny mohly pokusit například Čína, Rusko či Írán. Napsala o tom dnes agentura Reuters.

Evanina uvedl, že považuje za nezbytné voliče informovat o některých informacích o možném vměšování, které američtí zpravodajové předali zákonodárcům a kampaním. Poznamenal přitom, že do hlasování zbývá jen o něco více než 100 dní.

"Americká veřejnost má roli v zajišťování regulérnosti voleb, zejména pokud jde o udržování ostražitosti vůči zahraničnímu vlivu," řekl Evanina.

"Na té nejzákladnější úrovni nabádáme Američany, aby k informacím přistupovali s kritickým okem," doplnil v psaném prohlášení. Voliči by podle něj měli například ověřovat zdroje před dalším sdílením na sociálních sítích. Za důležité považuje také "dobrou kybernetickou hygienu" a mediální gramotnost. Lidé by rovněž měli informovat úřady, pokud zaznamenají na internetu podezřelé aktivity spojené s volbami, uvedl.

Americká zpravodajská komunita v posudku z ledna 2017 dospěla k závěru, že se Rusko snažilo ovlivnit volby v roce 2016 a za cíl si kladlo vítězství Donalda Trumpa. Prezident však vměšování Moskvy do voleb zpochybnil.

Vzhledem k složitosti systémů sčítání hlasů a auditů by podle Evaniny bylo pro zahraniční aktéry "mimořádně obtížné" výrazně narušit volby či změnit výsledky, aniž by se na to přišlo.

Evanina nicméně uvedl, že podle amerických zpravodajských agentur se zahraniční aktéři snaží poškodit politické kampaně a kandidáty ale i volební infrastrukturu. Cizí státy se podle něj snaží americké voliče ovlivňovat skrze sociální sítě i tradiční média. Využívají k tomu například dezinformace týkající se pandemie covidu-19 i protestů v USA. Evaninův úřad zejména znepokojuje činnost Číny, Ruska a Íránu. Dodal však, by volební proces mohli ohrozit i další blíže neupřesněné země a nestátní aktéři.

Podle řady předních demokratických zákonodárců však Evaninovo vyjádření nebylo dostatečně podrobné, místy vágní a navozovalo mylný dojem, že zmíněné státy mají stejný vliv, motivace a záměry.

Russia's again trying to influence the election—it must be deterred, disrupted, exposed.The statement by National Counterintelligence and Security Center doesn't go far enough in arming Americans with information.When it comes to American elections, Americans must decide. https://t.co/CtK4KKEEQS

— Chuck Schumer (@SenSchumer) July 24, 2020

Ve společném prohlášení to uvedli šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, šéf demokratické senátní menšiny Chuck Schumer, senátor Mark Warner, který v horní komoře Kongresu zasedá ve výboru pro zpravodajské služby, a předseda výboru pro tajné služby americké Sněmovny reprezentantů Adam Schiff.

Témata:  volby v USA USA Rusko Donald Trump Nancy Pelosiová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.