Americký exprezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC). Obvinil jej z „nelegitimních a nepodložených kroků“, které podle něj směřují proti Spojeným státům a jejich spojenci Izraeli. Uvedl to server BBC.
První stíhačky Mirage 2000-5, které Francie slíbila Kyjevu, dorazily na Ukrajinu, oznámil 6. února francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Upozornil na to server Kyiv Independent.
Vztahy mezi Spojenými státy a Jižní Koreou procházejí zkouškou. Rostoucí jaderná hrozba ze strany Severní Koreje a možné změny v přístupu Washingtonu vyvolávají otázky ohledně budoucnosti jihokorejské obrany. Ačkoliv Jižní Korea v 70. letech svůj jaderný program pod tlakem USA opustila, současná situace by mohla přimět Soul k jeho znovuobnovení.
Ruský politik Andrej Guruljov, člen ruské Dumy a bývalý vojenský velitel, navrhl, aby Moskva vyjednala s Donaldem Trumpem dohodu o rozdělení Grónska v případě, že by Spojené státy úspěšně získaly tento strategicky významný ostrov. Prohlášení padlo během vysílání na ruské státní televizi Russia-1, kde Guruljov vystoupil společně s vlivným moderátorem Vladimirem Solovjovem, uvedl server Newsweek.
Donald Trump po svém návratu do Bílého domu okamžitě zahájil realizaci své zahraničněpolitické doktríny „Amerika na prvním místě“. Jedním z prvních kroků, které podnikl, bylo podepsání souboru exekutivních příkazů, mezi nimiž bylo i úplné zmrazení veškeré americké zahraniční pomoci. Ministr zahraničí Marco Rubio se sice snažil situaci částečně zmírnit nejasným memorandem, které umožnilo dočasné pokračování některých programů, ale škody už byly způsobeny.
Čína stále více ztrácí klid kvůli angažmá Severní Koreje s Ruskem a považuje rostoucí spolupráci mezi Pchjongjangem a Moskvou za znepokojující, uvedl zástupce amerického ministra zahraničí Kurt Campbell, píše The Guardian.
Oblast mezi řeckými ostrovy Amorgos a Santorini zasáhlo silné zemětřesení poté, co region několik dní zažíval souvislé otřesy. Uvedl to server BBC.
Řecký ostrov Santorini v posledních dnech zasáhla série silných zemětřesení, která vyvolala paniku mezi obyvateli i turisty. Zemětřesení o síle až 5 stupňů Richterovy škály otřásla nejen ostrovem, ale i jeho okolím. Starosta Santorini varoval, že otřesy mohou pokračovat ještě několik týdnů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten usednout k jednacímu stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud by to byla jediná možnost, jak dosáhnout míru pro Ukrajinu. V rozhovoru se novinářem Piersem Morganem, který byl zveřejněn 4. února, však zdůraznil, že Putina považuje za nepřítele.
Kreml zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přesto však tvrdí, že je připraven s ním jednat. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zopakoval stanovisko Moskvy ohledně právního postavení ukrajinské hlavy státu.
Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se nadále zhoršují. Obě země si v rámci narůstajícího napětí vzájemně předvolaly velvyslance, přičemž rétorika mezi jejich lídry se výrazně přiostřila. Premiér Robert Fico označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“, zatímco Kyjev na oplátku označil Fica za „hlásnou troubu Kremlu“. K nejvýraznějšímu zhoršení vztahů došlo zejména od počátku letošního roku, přestože Slovensko Ukrajinu dlouhodobě podporovalo – od Oranžové revoluce v roce 2004, přes ruskou anexi Krymu v roce 2014, až po invazi Moskvy v roce 2022.
Evropská unie se nachází na rozcestí, kdy musí rozhodnout o budoucím směřování své obranné politiky. V pondělí se v Bruselu sejdou lídři členských států, aby projednali financování, vojenskou výrobu a otázku evropské strategické autonomie. Hlavním bodem jednání bude spor mezi Francií, která prosazuje financování výhradně evropských zbrojních programů, a většinou ostatních členských států, které upřednostňují nákup zbraní ze Spojených států, píše Politico.
Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.
Tragédie se odehrála na jihovýchodním konci ostrova Bribie, severně od Brisbane, kde v pondělí odpoledne zaútočil žralok na sedmnáctiletou dívku. Mladá plavkyně utrpěla vážná zranění v horní části těla a i přes rychlý zásah záchranářů svým zraněním podlehla.
Policie oznámila, že při střelbě na školním kampusu ve švédském městě Örebro v úterý zahynulo přibližně deset lidí, přičemž mezi mrtvými se nachází i údajný pachatel. Incident, který šokoval celou zemi, si vyžádal také řadu zraněných, uvedl server CNN.
Donald Trump během svého prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021 výrazně otřásl světovým politickým děním. Jako šéf Bílého domu prosazoval kroky, ke kterým by se jeho předchůdci neodvážili, a mnohdy šokoval nejen své odpůrce, ale i spojence. Nyní se triumfálně vrací k moci – silnější, ambicióznější a odhodlanější než kdy dřív.
Malawi, malá africká země, která se nachází na jihovýchodě kontinentu, dnes čelí neuvěřitelným výzvám způsobeným klimatickými změnami. Miliony lidí v této zemi zažívají bezprecedentní krize způsobené klimatickým rozkladem, jehož dopady jsou cítit na každém kroku. V posledních několika letech čelili obyvatelé Malawi nejhorším povodním a suchem za poslední desetiletí, což mělo katastrofální dopady na místní komunity a ekonomiku, píše The Guardian.
Ukrajina se nachází v kritickém bodě války proti Rusku, kdy její ozbrojené síly čelí nejen neustálým ztrátám na frontě, ale i rostoucím problémům s dezercemi, vyčerpáním vojáků a nedostatkem personálu. Do této situace vstupuje i otázka budoucí americké podpory, zejména když se do Bílého domu vrátil Donald Trump, píše Politico.
Peking oznámil, že v reakci na nová americká cla zavádí vlastní protiopatření v podobě dovozních tarifů na vybrané produkty ze Spojených států. Nově bude uvalena 15% daň na dovoz uhlí a zkapalněného zemního plynu z USA, zatímco ropa, zemědělské stroje, pickupy a automobily s velkoobjemovými motory budou podléhat 10% clu. Uvedl to server BBC.
Nedávná vědecká studie zjistila rozsáhlou kontaminaci mořských plodů mikroplasty, což potvrzuje rostoucí obavy o jejich všudypřítomnost v potravním řetězci a potenciální zdravotní rizika pro člověka. Studie, která prošla odborným recenzním řízením, odhalila přítomnost mikroplastů v 99 % testovaných vzorků, konkrétně ve 180 ze 182 analyzovaných vzorků mořských plodů zakoupených v obchodech nebo přímo na rybářských lodích v Oregonu. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny u krevet.
Pod povrchem Země se odehrává mnohem víc, než si dokážeme představit. A to i v těch vrstvách, které se dříve zdály být celkem obyčejné. Plášť, tedy oblast mezi tenkou zemskou kůrou a žhavým jádrem, se táhne do hloubky asi 2 900 kilometrů a je tvořen převážně pevným, avšak plastickým horninovým materiálem. Dlouho se předpokládalo, že je tato vrstva relativně homogenní, ale ukazuje se, že tomu tak není. V nitru pláště byly objeveny obrovské nepromíchané oblasti, které fungují jako pevné ostrůvky v jinak dynamickém prostředí.
5:00
Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.
Zdroj: Libor Novák
Nemocnost akutními respiračními infekcemi zůstává v Česku na relativně vysoké úrovni. Uvedl to Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pravidelné pondělní zprávě. V uplynulých dnech ale došlo k nepatrnému poklesu.
