Moskva dlouhá léta mistrně tkala síť klamů a polopravd, aby zakryla své skutečné zájmy na Ukrajině. Již v roce 2021 ruské jednotky opakovaně manévrovaly v těsné blízkosti ukrajinských hranic pod záminkou běžných vojenských cvičení. Navzdory rostoucím obavám mezinárodního společenství ruské elity neúnavně ujišťovaly svět, že žádná plnohodnotná invaze není na stole.
Řecký ostrov Santorini, jedno z nejnavštěvovanějších turistických míst světa, se v posledních týdnech ocitl v krizi. Od konce ledna zde bylo zaznamenáno na 10 000 otřesů, což vedlo k hromadnému odchodu obyvatel. Z původních 15 000 stálých rezidentů zůstalo na ostrově podle místních úřadů sotva 4 000 lidí. Ačkoliv se podle seismologů zdá, že hrozba silnějšího zemětřesení ustupuje, debaty o příčině těchto otřesů stále pokračují.
Ruská ekonomika by mohla letos čelit hluboké krizi, která by vedla až k jejímu úplnému kolapsu. Důvodem jsou především západní sankce a ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie, které podkopávají příjmy Kremlu z exportu ropy. Tato varování přicházejí od analytiků a ekonomických expertů, kteří upozorňují, že bez stabilních příjmů z ropy by Moskva nemusela být schopná udržet svou válku proti Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump opět naznačil, že je připraven obnovit dialog se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Ve společné tiskové konferenci s japonským premiérem Šigeruem Išibou ve Washingtonu Trump zdůraznil, že jeho první setkání s Kimem v roce 2018 pomohlo „zastavit válku“ na Korejském poloostrově. Zároveň zopakoval, že Spojené státy a jejich spojenci – Japonsko a Jižní Korea – nadále trvají na úplné denuklearizaci Severní Koreje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel, že by americký prezident Donald Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás v pondělí oznámilo, že odkládá další plánované propuštění rukojmích, ke kterému mělo dojít v sobotu. Izrael v reakci uvedl svou armádu do nejvyšší pohotovosti, aby byla připravena na jakýkoliv další scénář.
V říjnu 1993 se v Mogadišu odehrála bitva, která vešla do dějin jako „Černý jestřáb sestřelen“. Americká operace zaměřená na zajmutí klíčových lidí vůdce Mohameda Farraha Aidida se proměnila v nečekaně tvrdý boj. Přestože mise splnila svůj cíl, střet způsobil značné ztráty na obou stranách.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pokud by Západ přestal poskytovat finanční a vojenskou podporu Ukrajině, konflikt by mohl skončit „do dvou měsíců nebo méně“. Tato slova zazněla v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde Putin argumentoval, že Kyjev je zcela závislý na západní pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten k jednáním v jakémkoli formátu, pokud bude mít „garanci, že Amerika a Evropa nás neopustí“. Zelenskyj tak reagoval na Trumpův plán na rychlé ukončení války, který podle něj musí nejen zastavit konflikt, ale zajistit, že Rusko již nebude schopno znovu zahájit agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil při rozhovoru s agenturou Reuters strategický plán, který má Spojeným státům nabídnout přístup k ukrajinským zásobám vzácných zemin a dalších kritických minerálů. Tento krok je součástí snahy přilákat zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve naznačil ochotu podpořit Ukrajinu výměnou za ekonomickou spolupráci.
Letní den v červenci roku 1956 se na Santorini změnil v katastrofu. „Pamatuji si, jak se náš pes a pták chovali zvláštně. Pak přišlo zemětřesení,“ vzpomíná pro BBC třiaosmdesátiletá Eirini Mindrinou. „Dům se roztrhl a zase zavřel. Skrz trhlinu ve střeše jsem viděla oblohu.“
Online bezpečnost čelí bezprecedentní výzvě. Sociální sítě, sdružující miliardy uživatelů, se mohou ocitnout pod kontrolou hrstky jedinců napojených na Bílý dům.
Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.
Ostrov Santorini, známý svou malebnou krajinou a bohatou historií, se nachází v seismicky aktivní oblasti Egejského moře. Tato oblast je charakteristická častými zemětřeseními, což je důsledkem několika geologických faktorů.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Ve více než 50 městech napříč Slovenskem a také v zahraničí se v pátek vpodvečer konala protestní shromáždění pod heslem Slovensko je Evropa. Demonstranti se vymezili proti politice premiéra Roberta Fica (Smer-SD) a jeho vlády. Premiér dal v průběhu dne najevo, že motivaci protestujících nerozumí.
Přítomnost severokorejských vojáků v probíhajícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vzbudila velkou pozornost a obavy. Od listopadu 2024 bylo na podporu ruských sil nasazeno až 12 000 severokorejských vojáků, zejména v jižních pohraničních oblastech, jako je Kursk. Kruté, téměř sebevražedné taktiky, které tito vojáci používají, ukazují na jejich brutální výcvik a ideologickou oddanost, díky čemuž se stávají nebezpečnou, ale zároveň volatilní silou na bojišti.
Některé jednotky ruské armády začaly dostávat osly jako součást své logistické podpory. Fotografie a videa těchto zvířat se objevily na několika ruských kanálech na Telegramu, včetně kanálu „Žyvov Z“, který informoval, že jeden z oddílů obdržel osla jako regulérní přepravní prostředek. To naznačuje, že zvíře nebylo k jednotce dopraveno na základě dobrovolné iniciativy vojáků, ale skutečně bylo přiděleno velením jako součást vojenského vybavení. Uvedl to ukrajinský armádní server Militarnyi.
Dva vlivní muži, americký prezident Donald Trump a nejbohatší člověk světa Elon Musk, se ocitli v ostrém střetu s principy demokracie a ústavního pořádku. Zatímco Trump od prvních dnů v úřadu vede neúnavný boj proti ministerstvu spravedlnosti a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), Musk využívá svou platformu X k šíření propagandy a manipulaci veřejného mínění.
Santorini, známý také jako Théra, je jedním z nejmalebnějších ostrovů v Egejském moři, proslulý svými bílými domy s modrými střechami a strmými útesy. Pod touto krásou se však skrývá bouřlivá sopečná minulost, která formovala nejen samotný ostrov, ale možná i dějiny celého Středomoří.
Na řeckém ostrově Santorini byl vyhlášen stav nouze po několika dnech plných zemětřesení. Tento krok přišel po zaznamenání nejsilnějšího otřesu, který měl sílu 5,2 stupně Richterovy škály a nastal ve středu v 21:09 místního času (19:09 GMT) mezi řeckými ostrovy Amorgos a Santorini. Epicentrum se nacházelo v hloubce 5 kilometrů.
Moskva opět důrazně odmítla jakoukoli možnost dočasného příměří nebo zmrazení konfliktu na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové by takový krok Západ využil k dalšímu posílení ukrajinské armády a přípravě na vojenskou odvetu, uvedla agentura TASS.
Podle NASA existuje 2,3% pravděpodobnost, že asteroid označený jako 2024 YR narazí do Země v roce 2032, což je nárůst oproti 1,3 % z prosince. Riziko kolize je nyní zhruba 1 ku 43. Evropská kosmická agentura (ESA) před týdnem uvedla, že asteroid by mohl Zemi zasáhnout 22. prosince 2032, kdy se dostane k naší planetě nejblíže. Přesto stále platí, že má téměř 98% šanci proletět bez následků. Jde o vyšší šanci než v případě asteroidu Bennu, který se přibližuje k Zemi každých šest let na vzdálenost přibližně 299 000 km. U něj podle vědců existuje pravděpodobnost 1 ku 2 700, že by mohl naši planetu zasáhnout v září roku 2182. A pokud by k tomu došlo, následky by byly devastující.
15. února 2026 22:01
Bývalý prezident Václav Klaus se v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS zastal současného ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Podle Klause je prakticky nemožné, aby se politik s Macinkovými pravicovými názory nepohádal s lidmi jako Hillary Clintonová nebo polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Pokud by k takovému střetu na Mnichovské bezpečnostní konferenci nedošlo, Macinka by prý Klause velmi zklamal.
Zdroj: Libor Novák
Nemocnost akutními respiračními infekcemi zůstává v Česku na relativně vysoké úrovni. Uvedl to Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pravidelné pondělní zprávě. V uplynulých dnech ale došlo k nepatrnému poklesu.
