Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vesmírná loď Sojuz MS-03 zakotvila u ISS

ISS
ISS
Foto: ESA **www.esa.int**

ISS - Kosmická loď Sojuz MS-03 s tříčlennou posádkou z Ruska, USA a Francie se podle plánu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS.

Nová posádka má strávit na ISS šest měsíců. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na informace NASA.

Posádka stanice nyní prověří bezpečnost a správnou funkci všech systémů. Teprve poté se otevře přechodová komora mezi ISS a lodí.

Posádku MS-03 tvoří kosmonaut Roskosmosu Oleg Novickij, astronautka NASA Američanka Peggy Whitsonová a zástupce Evropské kosmické agentury (ESA) Francouz Thomas Pesquet. Nová trojice se připojí ke stávajícím obyvatelům ISS: kosmonautům Sergeji Ryžikovovi a Andreji Borisenkovi a astronautovi Shaneovi Kimbroughovi.

Doplní tak posádku orbitálního komplexu na obvyklých šest členů. Nahradí Američanku Kathleen Rubinsovou, Rusa Anatolije Ivanišina a Japonce Takuju Ónišiho, kteří se na Zem vrátili 30. října.

Whitsonová, Novickij a Pesquet stráví na oběžné dráze kolem Země šest měsíců. Zajímavostí je, že Američanka se stane první ženou, která bude Mezinárodní vesmírné stanici velet podruhé.

Témata:  ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) vesmírná loď Sojuz

Související

Aktuálně se děje

9:55

Leon Tsoukernik po kolapsu bojuje o život. Policie prozradila novinky

Příbuzní Leona Tsoukernika a jeho přátelé, včetně těch slavných, se zajímají především o jeho zdravotní stav a doufají v zázrak. Nesmí se však zapomínat, že kolaps známého podnikatele, respektive okolnosti události, řeší i policie. Jak pokročilo vyšetřování? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.