Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České vědkyně popsaly, jak vznikají nové hvězdy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Brno - Vědkyně Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity popsaly mechanismus, podle kterého hvězdy mohou vznikat v místech srážek takzvaných mezihvězdných bublin.

Výzkum publikoval vědecký časopis Astronomy & Astrophysics. Mezihvězdné bubliny vznikají v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd, které dokážou ionizovat okolní plyn, tvořený převážně vodíkem. "Bublina horkého plynu na sebe pak postupně nabírá okolní chladnější plyn, a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny," popsala Lenka Zychová.

Vědkyně sledovaly dva páry bublin, jejichž velikost je v průměru až 200 světelných let. "Díky srážce těchto obřích útvarů vznikají v místě kolize nové hvězdy. Ty pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší, a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší," uvedla Zychová.

Spolu s kolegyní Soňou Ehlerovou z Akademie věd pozoruje bubliny za pomocí elektromagnetického záření, které vydává neutrální vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny v Mléčné dráze, vypočítat jejich vzdálenosti a objevit díky tomu i jejich kolizi.

Díky expanzi nabírají bubliny ohromné množství mezihvězdného materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí. Ten pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd. Druhým důvodem je existence zárodků hvězd v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná.

Témata:  vesmir Masarykova univerzita Brno vědci

Související

Aktuálně se děje

1. dubna 2025 17:09

Princezna Kate na Den matek: Lidé na sítích šílí. Mají nový přírůstek?

Princezna Kate oslavila Den matek netradičním gestem – poctou matce přírodě. Její symbolická volba okamžitě rozproudila spekulace o možném novém přírůstku do královské rodiny.

Zdroj: Pavlína Hermannová

Další zprávy