Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České vědkyně popsaly, jak vznikají nové hvězdy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Brno - Vědkyně Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity popsaly mechanismus, podle kterého hvězdy mohou vznikat v místech srážek takzvaných mezihvězdných bublin.

Výzkum publikoval vědecký časopis Astronomy & Astrophysics. Mezihvězdné bubliny vznikají v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd, které dokážou ionizovat okolní plyn, tvořený převážně vodíkem. "Bublina horkého plynu na sebe pak postupně nabírá okolní chladnější plyn, a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny," popsala Lenka Zychová.

Vědkyně sledovaly dva páry bublin, jejichž velikost je v průměru až 200 světelných let. "Díky srážce těchto obřích útvarů vznikají v místě kolize nové hvězdy. Ty pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší, a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší," uvedla Zychová.

Spolu s kolegyní Soňou Ehlerovou z Akademie věd pozoruje bubliny za pomocí elektromagnetického záření, které vydává neutrální vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny v Mléčné dráze, vypočítat jejich vzdálenosti a objevit díky tomu i jejich kolizi.

Díky expanzi nabírají bubliny ohromné množství mezihvězdného materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí. Ten pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd. Druhým důvodem je existence zárodků hvězd v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná.

Témata:  vesmir Masarykova univerzita Brno vědci

Související

Aktuálně se děje

30. července 2025 12:00

Trapas Teamu a Paľa Habery na českém festivalu. Fanoušci zuřili

Místo Reklamy na ticho jen ticho. Koncert slovenské skupiny Team na festivalu Benátská měl vyvrcholit legendárním hitem, jenže na písničku už z časových důvodů nedošlo. Lidé to vyčítali pořadatelům, ale Paľo Habera přiznal, že vinen je on se svými kolegy. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy