Brno - Vědkyně Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity popsaly mechanismus, podle kterého hvězdy mohou vznikat v místech srážek takzvaných mezihvězdných bublin.
Výzkum publikoval vědecký časopis Astronomy & Astrophysics. Mezihvězdné bubliny vznikají v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd, které dokážou ionizovat okolní plyn, tvořený převážně vodíkem. "Bublina horkého plynu na sebe pak postupně nabírá okolní chladnější plyn, a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny," popsala Lenka Zychová.
Vědkyně sledovaly dva páry bublin, jejichž velikost je v průměru až 200 světelných let. "Díky srážce těchto obřích útvarů vznikají v místě kolize nové hvězdy. Ty pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší, a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší," uvedla Zychová.
Spolu s kolegyní Soňou Ehlerovou z Akademie věd pozoruje bubliny za pomocí elektromagnetického záření, které vydává neutrální vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny v Mléčné dráze, vypočítat jejich vzdálenosti a objevit díky tomu i jejich kolizi.
Díky expanzi nabírají bubliny ohromné množství mezihvězdného materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí. Ten pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd. Druhým důvodem je existence zárodků hvězd v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná.
Témata: vesmir, Masarykova univerzita Brno, vědci
Související
9. června 2026 8:29
5. dubna 2026 13:44
2. dubna 2026 9:19
22. února 2026 21:46
18. září 2025 18:09
3. července 2025 17:20
