Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec stárnutí? Vědci mají na dosah věčný život

Věda
Věda
Foto: Pixabay

Sacramento - Vědci se domnívají, že objevili způsob, jak „omladit" lidské buňky, díky čemuž by se mohla zvýšit délka života až na 108 let. Výzkumníci tvrdí, že by mohli prodloužit délku života díky „přeprogramování" těla. Studie na toto téma byla publikována v odborném časopise Cell.

Pokud by se tento laboratorní test podařilo převést do praxe a vyzkoušet jej na lidských pacientech, mohli by lidé žít průměrně až o třetinu delší život. Vědci tvrdí, že jejich metoda dokáže udržet na uzdě zrádné známky stárnutí, jako je vrásčitá kůže, šedivé vlasy i bolesti.

Odborníci ze Salk Institute v Kalifornii jsou přesvědčení, že dokážou v raných fázích zvrátit charakteristické znaky stárnutí. Zjistili, že určitá komplexní genová terapie zaměřená na lidské kožní buňky způsobí jejich omlazení – alespoň v laboratorních podmínkách.

Pokusy na myších dokázaly prodloužit délku jejich délka života až o 30 procent. Nicméně tým odborníků připouští, že výzkum je ve velmi raném stádiu a může trvat až 10 let než se taková terapie dostane do fáze klinických testů.

Profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte k tomu řekl: „Stárnutí je velmi neznámý proces, kterému zatím příliš nerozumíme. Co je to stárnutí opravdu nevíme. Známe jeho důsledky. Ale jaké jsou příčiny?"

„Mnozí z nás věří, že stárnutí je neumělý proces, že to není něco, s čím můžeme manipulovat. Tato pozorování ukazují pravý opak. Když jsme porovnali kožní buňky s kmenovými buňkami, dokázali jsme je omladit. Je to proces, který nazýváme buněčné přeprogramování, omlazení buňky zpět do původní stavu," vysvětluje šéf vědců.

„Naše studie ukazuje, že stárnutí nemusí postupovat pouze v jednom směru. Stárnutí by mohlo být zvráceno," říká jeden z autorů studie, která poskytuje vhled jak do buněčných mechanismů stárnutí, tak i možných nových léčebných metod vedoucích ke zlepšení lidského zdraví a dokonce ke dlouhověkosti.

Vědecký pracovník Alejandro Ocampo dodal: „To, co jsme při práci s kmenovými buňkami v laboratoře pozorovali, je, že při indukci buněčného přeprogramování buňky vypadají mladší. Další otázkou je, zda bychom mohli vyvolat tento proces omlazení v živém člověku."

Varoval zároveň, že zatímco buněčné omlazení je v laboratorních podmínkách vhodné, v lidském těle to tak být nemusí.

Témata:  vědci život

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2026 17:31

Nebyla jen slavnou zpěvačkou. Leona Machálková prozradila, jak dodnes vnímá Ivetu Bartošovou

Na jubilejním koncertě uspořádaném k nedožitým šedesátým narozeninám Ivety Bartošové se mezi hosty objevila také zpěvačka Leona Machálková. Ta při této příležitosti sdílela své vzpomínky na společně strávené chvíle i na to, jak na svou kolegyni nahlíží s odstupem let. Podle Machálkové je velmi pozitivní, že skladby Bartošové z rádií nevymizely a stále oslovují široké spektrum posluchačů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

OBRAZEM: Úchvatné fotky, jaké lidstvo ještě nevidělo. Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové snímky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.