Washington - Americký biolog Tim Caro, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset lét v Tanzánii, aby zjistil, proč mají zebry pruhy. Dokonce se neváhal za jednu z nich převléknout.
Účel zebřích pruhů vyvádí vědce z míry už od dob Charles Darwina. Hypotéz je mnoho. Tou všeobecně přijímanou je, že pruhy slouží jako maskování pro zmatení predátorů. Pruhy údajně také pomáhají zebrám se vzájemně rozpoznat, odrazovat kousající mouchy či regulovat tělesnou teplotu.
Žádná z těchto teorií ale nebyla prokázána, uvádí list Washington Post. Caro se proto rozhodl je jednu po druhé vyzkoušet přímo v terénu, což mu za pomoci metody pokus-omyl trvalo deset let. A protože zkoumání velkých savců není snadným úkolem, musel Caro zapojit fantazii.
Aby zjistil, do jaké míry fungují zebří pruhy jako maskování, vyřezal Caro z překližky tvary koně v životní velikosti a nalakoval je. Své kolegy požádal, aby je pozorovali za úsvitu a při západu slunce, kdy jsou lvi a další zvířata, která zebry loví, nejaktivnější. Potíž ale byla v tom, že světlo se odráží jinak od umělých barev a jinak od opravdové zvířecí srsti. Caro proto přehodil přes židle zebří, antilopí a pakoní kůže. Spolupracovníkům zadal, aby je pozorovali v různých denních dobách, mimo jiné i v noci.
Pokus ukázal, že zebry jsou dobře viditelné. Lidské oko by ale mohlo vidět zebry jinak než oko lví, proto Caro simuloval vidění zebry lvím zrakem. Ani tento experiment ale žádný průlom nepřinesl.
Předchozí průzkumy ukázaly, že bodavé mouchy, včetně mouchy tse-tse, nerady přistávají na pruhovaných plochách. Caro ale věděl, že mouchy obvykle sedají na pohybující se zvířata, proto chtěl otestovat hýbající se pruhy. Nechal si u krejčího v tanzanském Dar es Salaamu ušít pruhovaný převlek, v němž se poté pomalu procházel zebřím teritoriem a počítal, kolik much na něj sedne.
Stejný pokus zopakoval s přehozenou zebří kůží. Bylo to nervy drásající. "Kráčet národními parky, v nichž žijí lvi, zahalený v zebří kůži a daleko od auta, to není úplně nejrozumnější věc," vzpomíná vědec.
Odpověď na něj ale čekala až v knihovně Kalifornské univerzity ve městě Davis, kde pracuje. Se svými kolegy použil všechny teorie k vytvoření map míst, kde žijí zebry nebo podobné pruhované druhy. Tyto mapy pak zkombinoval s mapami ukazujícími místa, kde žijí lvi a kousající mouchy. V úvahu vzal také další faktory, jako teplotu a klima. "Z této komparativní analýzy jasně vyplynulo, že pruhy souvisejí s hojným výskytem bodavých much." Zebry mají tedy pruhy proto, aby odradily mouchy, je Caro přesvědčen.
Související
4. listopadu 2024 17:54
4. listopadu 2024 11:38
25. října 2024 10:10
2. září 2024 18:20
2. května 2024 21:08
11. května 2023 15:09
