Americký vědec na svém těle provádí genetické pokusy ve snaze stimulovat růstový hormon a zabránit tak stárnutí. Chce tak mít vlastnosti mutanta, tedy, aby tělo umělo regenerovat buňky po jakémkoliv zranění. Tento genetický pokus ale není zcela bez rizika.
"Chtěl bych být jako Deadpool a Wolverine s jejich regenerujícím faktorem, který je zotaví z jakéhokoli zranění? Ano, věřím, že jednoho dne, který je ale ještě daleko, budeme mít všichni tuto regenerující schopnost," říká vědec Brian Hanley, který se v minulosti zabýval otázkou, jak čelit bakteriologickým zbraním a scénářům jaderné války.
Hanley to myslí vážně a stal se prvním transgenickým člověkem. Má dva nepřátele: stárnutí a rozvážnost. Proč učinil tak nebezpečný pokus? V jeho svalových buňkách je aktivní gen cizí jeho tělu, který má vysokou produkci růstového hormonu. Ten je přítomen hlavně v prvních deseti letech života člověka a pak prudce klesá.
"Když jsem studoval virus HIV na Kalifornské univerzitě, četl jsem, že jeden náš hormon označovaný jako GHRH, jehož nejznámějším účinkem je stimulace sekrece růstového hormonu (GH), útočí na buňky a používá přitom stejné receptory, jako používá virus HIV, aby je poškodil. Dospěl jsem k závěru, že čím více hormonu GHRH máme, tím více HIV nachází tyto receptory 'obsazené' a nemoc se zastaví. Také proto, že hormon GHRH posiluje imunitní systém," říká mikrobiolog.
Vědec si vybral hormon GHRH, protože patří k těm, které byly nejvíce odzkoušeny na zvířatech a riziko je u něho spíše nízké. Jak je tomu u člověka, není známo: je zde riziko gigantismu, akromegalie a stresu orgánů. A nelze vyloučit ani nádory na mozku. "Dnes jsem však zdravý," říká Hanley.
Je třeba poznamenat, že organismus má systém autoregulace, který brání tomu, aby byla úroveň růstového hormonu příliš vysoká.
"Nejsnadnější způsob, jak dostat DNA do buněk, je použít geny, které si bakterie mohou vyměňovat mezi sebou a mezi bakteriemi jiných druhů. Takovým molekulám se říká plazmidy. Nechal jsem si vyrobit gen GHRH v laboratoři. Pak jsem si ho nechal od lékaře vpravit injekčně do stehenního svalu a pomocí elektrického proudu (což je velmi bolestivé) jsem si ho nechal proniknout do buněk. Poprvé to bylo v červenci 2015. Podruhé (za anestezie) loni v červnu. Použil jsem dvě injekce, protože účinky se projeví až za nějaký ten měsíc. Nezměnil jsem svou DNA, pouze své buňky," zdůrazňuje vědec.
Témata: vědci, Brian Hanley , DNA
Související
10. října 2024 13:38
8. října 2024 17:11
29. dubna 2024 13:32
23. dubna 2023 14:49
17. prosince 2022 11:34
9. října 2022 19:06
