Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Urychlovač částic poskytl pozoruhodné měření. Bude objevena nová částice?

Urychlovač částic, ilustrační fotografie
Urychlovač částic, ilustrační fotografie
Foto: CERN

Bern – Už od prosince minulého roku, kdy se ve výsledcích měření Velkého urychlovače částic (LHC) objevily pozoruhodné údaje, vědci spekulují, co tato měření znamenají a zda budeme brzy svědky objevu nové částice. Jak informoval server Science News, čtyři nové studie se snaží vysvětlit, co by mohlo fyziku v budoucnu čekat.

Vše způsobila zvláštní odchylka ve výsledcích dvou měření na LHC. Ta by naznačovala existenci nové částice, která by se rozpadala na dva fotony.

Takováto vlastnost ale neodpovídá žádné známé či předpovězené částici. Pokud by se tak existence této částice prokázala, což zatím ještě jisté není, jednalo by se o zcela novou částici. Její existenci se již nyní snaží vysvětlit stovky studií a teorií.

Čtyři nové studie, které byly zveřejněny v Physical Review Letters, se snaží shrnout nejpravděpodobnější vysvětlení.

Zřejmě nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že se částice skládá z menších prvků, podobně jako jsou protony a neutrony tvořeny kvarky. Nová částice by tak byla tvořena kvarkům podobnými částicemi, které by dohromady držel nový typ síly.

Mohlo by také jít o částici podobnou Higgsově bosonu, jehož hmotnost by byla šestkrát větší. Jiní vědci se pak domnívají, že jde o graviton, částici přenášející gravitaci.

Problém podle serveru vidí vědci v tom, že žádná z těchto teorií příliš nezapadá do žádné hlavní částicové teorie. I z toho důvodu jsou někteří vědci skeptičtí a domnívají se, že jde namísto nového objevu jen o chybu měření.

Pravdu o možné nové částici se svět fyziky i veřejnost zřejmě dozví v létě, kdy budou k dispozici data z nových měření.

Témata:  CERN urychlovač částic fyzika

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 14:00

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy